Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Německo hlásí nárůst politicky motivované kriminality

  14:56aktualizováno  15:52
Němci loni napočítali rekordní počet politicky motivovaných trestných činů – 41 549. Nejvíc jich mají na svědomí pravicoví radikálové, kteří spáchali 23 555 trestných činů. Na druhém místě žebříčku jsou levicoví extremisté, kteří porušili zákon více než devět tisíckrát. Narostl také počet těchto trestných činů u cizinců.

Demonstrace Pegidy v Kolíně nad Rýnem (9. ledna 2015) | foto: Reuters

Nejdramatičtější změna nastala u politicky motivované kriminality cizinců, která z 2 025 trestných činů v roce 2015 loni stoupla na 3 372, tedy o 66,5 procenta. Mezi tyto trestné činy patří, jak podotkl ministr vnitra, i činnost teroristických organizací jako je takzvaný Islámský stát nebo Strana kurdských pracujících.

Politicky motivované trestné činy si loni v Německu vyžádaly celkem 14 životů, 12 z nich padlo za oběť islamistickému útoku na berlínský vánoční trh. Politicky motivovaný pokus o zabití nebo vraždu zaznamenala policie ve 38 případech, dokonané zabití nebo vraždu ve třech případech – 19 z celkového počtu měli na svědomí pravicoví radikálové, 16 zahraniční extremisté a šest levicoví radikálové.

Thomas de Maiziére považuje statistiku politicky motivované trestné činnosti za seizmograf nálad ve společnosti. Její nárůst označil za nepřípustný.

V Německu se politicky motivované trestné činy zaznamenávají od roku 2001. V posledních dvou letech – 2015 a 2016 – počet takových činů dosáhl dosud rekordních hodnot.

Kriminalita cizinců a útoky na ubytovny pro uprchlíky

Německo loni zaznamenalo také 995 trestných činů proti azylovým ubytovnám, což je oproti roku 2015 mírný pokles. V zemi zároveň podle ministra vnitra stoupl počet trestných činů, za kterými stojí cizinci. Mezi podezřelými ze všech trestných činů v Německu je zhruba třetina cizinců, v celkové populaci je cizinců zhruba deset procent.

„Je to tak, podíl zahraniční kriminality je vyšší než společenský průměr,“ řekl na tiskové konferenci v Berlíně německý ministr vnitra, podle něhož jde o znepokojivý vývoj. „Pravdou je ale i to, že 80 procent přistěhovalců, kteří se stali obětí násilného trestného činu, bylo obětí násilí ze strany dalšího přistěhovalce,“ podotkl také.

Z celkového počtu podezřelých z trestných činů (2,37 milionu) jich je podle dnes zveřejněné statistiky zhruba 954 000 ze zahraničí, což představuje podíl 40,4 procenta. Když se odečtou trestné činy, kterou mohou z definice spáchat jen cizinci, klesne jejich podíl na 30,5 procenta.

Část nadproporčního podílu cizinců na kriminalitě se dá podle de Maiziéra vysvětlit například tím, že je mezi nimi podstatně větší procento mladých mužů, tedy skupiny, která má obecně trestné činy na svědomí nejčastěji. De Maiziére také podotkl, že za velkou část kriminality cizinců nesou zodpovědnost organizované bandy třeba z Gruzie. Například uprchlíci ze Sýrie naproti tomu vykazují o poznání nižší kriminalitu.

Demonstrace hnutí Pegida v Kolíně 2015:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.