Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Maročané, Alžířané a Tunisané nemají nárok na azyl, schválil Bundestag

  11:41aktualizováno  15:53
Německý Spolkový sněm schválil zařazení Maroka, Alžírska a Tuniska na seznam bezpečných zemí. Jejich občanům to výrazně sníží šanci získat v Německu azyl. Zákon však ještě musí podpořit Spolková rada a v ní budou vládní strany potřebovat i hlasy opozičních Zelených, kteří nyní návrh kritizovali.

Děti v uprchlickém centru nedaleko bavorského Ingolstadtu (18. února 2016) | foto: Reuters

Německá vláda věří, že rozšíření seznamu bezpečných států zrychlí azylová řízení. Zařazení země na tento seznam znamená, že Berlín předpokládá, že se v těchto státech dodržují základní práva. Aby jim úřady azyl přiznaly, musí migranti prokázat, že oni sami nebo jejich rodinní příslušníci čelí ve vlasti perzekucím.

Fotogalerie

„Budeme dál pomáhat potřebným, ale chceme omezit příchod těch, kteří žádnou pomoc nepotřebují,“ řekl před hlasováním ministr vnitra Thomas de Maiziére.

Připomněl, že loni přišlo do Německa 26 000 migrantů ze tří severoafrických zemí, azyl ale získalo méně než jedno procento z nich. „Věříme, že přijetí zákona přispěje k tomu, aby se lidé, kteří šanci na azyl nemají, vůbec na cestu k nám nevydávali,“ řekl de Maiziére.

Opozice zařazení tří zemí na seznam bezpečných států kritizovala. „V žádné z těchto zemí není nezávislá justice. Je tam omezená svoboda tisku, jsou porušována práva žen,“ uvedla poslankyně za Zelené Luise Amtsbergová.

Obvinila vládu, že úmyslně přehlíží problémy s lidskými právy v Maroku, Alžírsku a Tunisku a snaží se vnitropolitické napětí, které migrační krize v Německu vyvolala, řešit na úkor lidí, kteří potřebují ochranu.

De Maiziére opoziční kritiku odmítl. „Vláda si je vědoma toho, že u dotčených zemí není stav lidských práv na stejné úrovni jako v Německu. Ale aby měl někdo nárok na azyl, musí být sám pronásledován. To, že někde nejsou dodržována lidská práva tak, jako u nás, nemůže paušálně zakládat právo na udělení azylu,“ řekl.

Uprchlická krize

Diskuse o zařazení Maroka, Alžírska a Tuniska na seznam bezpečných zemí se v Německu rozproudila po silvestrovských útocích na ženy v Kolíně nad Rýnem a dalších městech. Podle vyšetřovatelů byli pachatelé útoků převážně přistěhovalci ze severní Afriky.

Loni Německo zařadilo na seznam bezpečných zemí poslední státy západního Balkánu, tedy Albánii, Kosovo a Černou Horu. Do té doby tvořili Albánci a Kosované významnou část žadatelů o azyl v Německu, následně se počet příchozích výrazně snížil.

Agentura Frontex v pátek uvedla, že počet migrantů, kteří z Turecka dorazili na řecké ostrovy, poklesl v dubnu ve srovnání s předchozím měsícem o 90 procent. K takto „dramatickému“ snížení množství běženců přispěla podle Frontexu nejen dohoda mezi EU a Tureckem, ale také přísné kontroly na makedonsko-řecké hranici. Více migrantů než do Řecka v dubnu opět mířilo přes Středozemní moře k italským břehům, i tam se ale v dubnu počty snížily.

Rakouský ministr vnitra Wolfgang Sobotka v pátek prohlásil, že kvůli dramaticky klesajícím počtům uprchlíků Rakousko zatím nezavede hraniční kontroly v Brennerském průsmyku, o nichž v poslední době uvažovalo. Podle Sobotky nyní kontroly na hranicích nejsou potřeba.

Rakousko v dubnu oznámilo, že je připraveno v případě nutnosti zcela uzavřít hranici s Itálií. K úplnému uzavření hranice by podle tehdejšího prohlášení rakouského ministra obrany Hanse Petera Doskozila mohlo dojít „v extrémním případě“, kdyby Itálie umožnila běžencům putovat svým území svobodně dál do střední Evropy.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.