Rakouský kancléř Sebastian Kurz chce od Berlína podrobnosti o vyzvědačské aféře a rakouský prezident Alexander Van der Bellen v sobotu označil počínání Německa za nepřijatelné, napsala agentura AP.
„Rozsah sledování byl mimořádný,“ citovala agentura DPA Kurze, který řekl, že Rakousko chce od Němců informace o tom, kdo byl sledován a kdy sledovací program skončil. Chce mít také jistotu, že špionáž skutečně skončila a že získaná data byla či budou vymazána. Prohlásil také, že již v roce 2014 se objevilo podezření na německé špionážní aktivity v Rakousku. Dodal, že Německo následně zpřísnilo své zákony tak, aby se vyloučila špionáž mezi přáteli.
Vysvětlení žádá také prezident. „Špionáž mezi spřátelenými státy není jen nezvyklá a nechtěná, je nepřijatelná,“ prohlásil Van der Bellen.
BND se k obviněním přímo nevyjádřila. Německá legislativa rozvědce povoluje monitorovat telekomunikace cizinců v zahraničí. Výslovně ji ale zakazuje provádět průmyslovou špionáž.
List se odvolává na seznam cílů německé špionáže, který má k dispozici. Zahrnuje až 2000 telefonních čísel, emailových adres, faxových připojení a jmen.
O množství a kvalitě zachycených informací deník nepíše. Tvrdí ale, že BND své poznatky poskytovala dalším tajným službám, včetně americké rozvědky NSA. Ta podle listu zase dávala Němcům k dispozici odposlechová zařízení.
Na seznamu cílů BND figuruje úřad rakouského kancléře a klíčové resorty obrany, zahraničí, vnitra a financí.
Němce zajímali i mezinárodní organizace sídlící ve Vídni - Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO), Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Jen v případě OSN prý BND monitorovala 128 telekomunikačních spojení.
BND sledovala i 75 ambasád, včetně těch od spřátelených států jako Francie, Polsko, Izrael a USA.
Podle deníku se na seznamu nacházejí také skoro všechny velké rakouské podniky a banky, například zbrojovky Glock a Steyr a peněžní ústav Raiffeisen. BND se zaměřila i na rakouské pobočky mezinárodních koncernů jako Ericsson a Bombardier.
Na seznamu je dále třeba rakouská tisková agentura APA, Technická univerzita ve Štýrském Hradci a Islámská náboženská obec v Rakousku (IGGiÖ).
