Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Protiraketový deštník nad Evropou vyztuží modernizované německé fregaty

  12:05aktualizováno  12:05
Berlín po letech váhání vyztuží budovanou protiraketovou obranu NATO, která má chránit před balistickými střelami celý kontinent. Námořnictvo zmodernizuje tři bojové fregaty třídy F 124 a vybaví je moderními výkonnými radary, aby mohly sloužit jako plovoucí senzory pro případ raketového ohrožení Evropy.

Fregata Hamburg německého námořnictva | foto: Bundeswehr

Tři relativně nové fregaty „Sachsen, Hamburg a Hessen“ německého námořnictva, které jsou ve službě od roku 2004, projdou další modernizací.

Dostanou výkonnější radary a systémy, které umožní detekovat a sledovat balistické střely mimo atmosféru.

Štít proti raketám

  • Protiraketový deštník NATO má být plně funkční do roku 2020. To by měly na evropském území vzniknout hned tři americké základny - radarová stanice v Turecku a dvě základny s antiraketami v Polsku a Rumunsku.
  • Celkově by štít měl stát 650 milionů eur a na dalších 200 milionů eur přijde jeho rozšíření tak, aby byl schopen chránit i civilisty všech členských zemí "osmadvacítky".
  • Odpálení balistické střely okamžitě zachytí americké satelity a další citlivé senzory na lodích i na zemi. Informace předají řídicímu středisku, které díky síti radarů a naváděcích systémů vypálené střely zaměří a vypálí proti nim antirakety (interceptory), jež zničí bojovou hlavici i raketový nosič. Jádro budou tvořit americké antirakety SM-3, rozmístěné na lodích systému Aegis (čtyři plavidla už jsou v Evropě) a na základnách v Rumunsku a Polsku (do roku 2018).

Po roce 2021 by se s podobnými plavidly nizozemského, dánského a belgického námořnictva měly stát plovoucími senzory pro případ raketového ohrožení Evropy.

Německo se tak chce významněji zapojit do protiraketového štítu NATO. „Bundeswehr tím naplní základní očekávání spojenců,“ uvedl Andreas Uhl, šéf plánování na velitelství německého námořnictva.

Dosud do společné obrany proti balistickým střelám Berlín nasazuje protiletadlové a protiraketové systémy Patriot a v německém Uedemu je rovněž umístěno hlavní operační centrum celého protiraketového deštníku. V příštích letech pak plánuje pořízení systému MEADS, schopného ničit rakety středního dosahu, na jehož vývoji se společně s Itálií a Spojenými státy podílí.

Tři německá plavidla vyzbrojená protilodními a protiletadlovými střelami jsou v současnosti vybaveny takzvanými radary SMART L s dosahem až 400 kilometrů pro vzdušné síle. Po modernizaci by měly být radary na fregatách schopné detekovat a sledovat také balistické střely v okruhu dvou tisíc kilometrů a uvidí je také ve vesmíru.

Podle Uhla je modernizace ve fázi příprav a výběru vhodné technologie. Pravděpodobně půjde podobně jako u dánského, nizozemského a belgického námořnictva o radary nizozemského Thales Nederland. Plně funkční systémy chce mít námořnictvo na svých plavidel od roku 2021.

Protiraketová obrana NATO

Protiraketová obrana NATO

Plavidla sama o sobě ale nebudou schopná balistické střely ničit. Jen je v případě odpálení zaregistrují a a budou sledovat jako systém včasné výstrahy. Data budou přenášet do operačního velitelství protiraketové obrany NATO a to rozhodne o nasazení vhodných interceptorů - antiraket.

Do budování protiraketového deštníku NATO, zahrnujícího mezinárodní síť radarových stanic a senzorů, základen i lodí s antiraketami proti balistickým střelám, je zatím aktivně zapojena devítka zemí NATO.

Loni Aliance otevřela základnu protiraketové obrany s antiraketami v rumunském Deveselu. Podobnou základnu s antiraketami schopnými ničit balistické střely, budují USA ještě v Polsku. Stavba by měla být hotová do konce roku 2018. Kompletně má být deštník hotov do roku 2020. Tehdy by měl být schopný chránit území od Grónska po Azorské ostrovy. Kromě základen na pevnině do systému patří také americká bojová plavidla systému AEGIS dislokovaná ve španělském přístavu Rota.

Protiraketovou obranu Aliance od počátku kritizuje Rusko s tím, že je namířena proti němu a ohrožuje jeho jaderný odstrašující arzenál. Přitom na vybudování protiraketového deštníku se dohodly státy NATO před šesti lety na summitu v Lisabonu a tenkrát spojenci do projektu přizvali také Rusko. To s tehdejším prezidentem Dmitrijem Medveděvem v čele souhlasilo.

Rusko opět spílá protiraketovému deštníku NATO, hrozí Polsku a Rumunsku

Už v reakci na otevření základny v Rumunsku ale Moskva avizovala, že považuje zařízení za přímou hrozbu a „přijme opatření k zajištění své bezpečnosti“. Předtím ruští představitelé varovali některé země, aby se do štítu nezapojovaly, jinak se stanou primárními ruskými cíly.

Aliance Moskvu opakovaně přesvědčuje, že štít není proti Rusku, ale proti budoucím rizikům například v podobě iránského či severokorejského jaderného programu. Spojenci argumentují především tím, že geograficky ani fyzikálně systém NATO nemůže sestřelovat ruské mezikontinentální balistické rakety. Antiraket je příliš málo a jsou buď daleko na jihu nebo příliš blízko k Rusku.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Dron zneškodněný laserovým systémem MEHEL na platformě obrněnce Stryker...
Zabiják dronů. Armáda po zkušenostech z Mosulu zkouší výkonný laser

Bylo jen otázkou času, kdy se stále lepší a především levnější a dostupnější drony stanou vojenskou hrozbou. Americká armáda po nepříjemných zkušenostech z...  celý článek

Ilustrační foto
Spolupráce Visegrádu s Izraelem je iluzí, klíčem jsou bilaterální vztahy

Visegrádská čtyřka (V4) je sice dobrou platformou pro setkávání s Izraelem, ale těžko lze očekávat více, než jen konzultace a utužování přátelství. „Skutečná...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.