Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Německo schválilo odškodnění obětí

aktualizováno 
Lidem nuceně nasazeným v Německu se v pátek uvolnila cesta k odškodnění. Spolková rada, druhá komora německého parlamentu, jednomyslně schválila zákon, který udělal tečku za obtížným a dlouhým procesem. Znamená to, že vedle statisíců nuceně nasazených z jiných států střední a východní Evropy se výplaty odškodnění dočká i sedmdesát tisíc českých obětí, a to zřejmě do konce tohoto roku.

Z celkové sumy 7,7 miliardy marek poskytnuté Německem na odškodnění nuceně nasazených připadne na Čechy 423 milionů marek, tedy asi osm miliard korun. "Vyjednání této částky lze považovat za značný úspěch české diplomacie," ocenila ve svém prohlášení výslednou dohodu Zemanova vláda.

Vězni koncentračních táborů budou odškodněni patnácti tisíci markami (asi 280 tisíc korun), nuceně nasazení získají asi pět tisíc marek. Do konce roku bude vyplacena z této částky asi třetina, zbytek až po několika měsících.

"Jednání se vyvíjela dobře, ale bolestně," zhodnotil dlouhá a složitá jednání předseda Svazu osvobozených politických vězňů Oldřich Stránský.

Složitá cesta k odškodnění
Až příliš dlouhá a složitá byla cesta, po níž museli projít vyjednavači, advokáti a další zástupci obětí nacismu, než se podařilo s německou vládou a podniky dojednat kompromisní dohodu. Až včera ji definitivně stvrdila Spolková rada, druhá komora německého parlamentu.

Německo získalo od USA za deset miliard marek, z nichž 7,7 miliardy půjde na odškodnění nuceně nasazených, tlustou čáru za druhou světovou válkou.

Tlustou čáru za možnými dalšími reparacemi a tu nejvyšší možnou právní ochranu, kterou Německo od vlády USA získat mohlo. "Podařilo se," konstatoval po uzavření dohody o právních zárukách pro německé firmy zhruba před měsícem německý vyjednavač Otto Lambsdorff.

Jednání o odškodnění odstartoval v únoru minulého roku kancléř Gerhard Schröder, když mnoha německým firmám reálně hrozilo, že se na ně sesypou v USA žaloby nuceně nasazených. "Schröder si myslel, že se to vyřeší tak lehce jako ve Volkswagenu, který se s oběťmi rychle a elegantně vypořádal," tvrdí nejmenovaný odborník na německou problematiku. "Pak se to ovšem zkomplikovalo a protáhlo tak, jak nikdo nechtěl," dodává.

Přesto Lambsdorffovu větu "Podařilo se" mohli opakovat i čeští vyjednavači. "Konečné znění zákona o nadaci 'Připomínka, odpovědnost, budoucnost', z níž bude vypláceno odškodnění nuceně nasazeným, je možné považovat za úspěch," prohlašuje šéf českého týmu Jiří Šitler, i když dodává, že všechny české návrhy se protlačit nepodařilo.

Největším zklamáním pro české, ale i polské a další oběti je skutečnost, že německá strana vyplatí nejdříve pouze asi třetinu celkové částky, na kterou mají oběti nárok, a až po uplynutí mnoha měsíců zbytek.

Do konečné verze německého zákona se dostal i požadavek, že oběti si musí opakovaně podat žádost o odškodnění a až poté, co se písemně vzdají všech dalších nároků vůči Německu, mají nárok na výplatu peněz.

"Podařilo se nám alespoň dosáhnout stavu, kdy tento závazek zřeknutí se dalších nároků obětí vůči Německu vstupuje v platnost až poté, co nuceně nasazení dostanou peníze," říká k tomu Šitler.

Jestliže stinnými stránkami celého vyjednávání byla jeho délka a tvrdost a jistá byrokratičnost, s jakou Německo k jednáním přistupovalo, kladnou stranou mince byla naopak jednoznačná podpora německé veřejnosti odškodnění nuceně nasazených.
Rychle a zcela hladce pak prošel zákon o odškodnění oběma komorami německého parlamentu, když ve Spolkové radě nebyla včera k zákonu ani rozprava.

Spokojena může být i německá strana. "Nepodařilo se nám sice dosáhnout stoprocentní garance, ale došli jsme tak daleko, jak to právní systém USA dovoluje," uvedl německý vyjednavač Lambsdorff k jednoznačnosti tlusté čáry za válečnými požadavky, kterou Berlín získal.

Teď však německé vládě zbývá ještě jeden velký problém, a to aby německé podniky konečně daly do odškodňovacího fondu pět miliard marek, jak přislíbily.

Chronologie jednání o odškodnění nuceně nasazených

31. srpna 1998 Advokáti obětí holocaustu podali hromadnou žalobu svých klientů proti řadě německých firem, které za války těžily z nucené práce vězňů koncentračních táborů.
11. září 1998 Automobilka Volkswagen jako první velká německá firma založila fond dotovaný dvaceti miliony marek, z něhož hodlala vyplatit odškodnění přeživším obětem nuceně nasazených v jejích továrnách.
16. února 1999 Německá vláda a zástupci dvanácti velkých německých koncernů a bank vyhlásili společnou Nadační iniciativu podniků.
12.-13. května 1999 Na mezinárodní konferenci ve Washingtonu bylo dohodnuto vytvoření dvou pracovních skupin, z nichž první měla stanovit kategorie občanů s oprávněným nárokem na odškodnění a druhá vypracovat pro německé společnosti záruky, že po odškodnění nebudou proti nim vznášeny další žaloby.

7. října 1999
Německé podniky a spolková vláda nabídly jako kompenzaci za utrpení totálně nasazených šest miliard marek.
14. prosince 1999 Obě strany oznámily vzájemnou dohodu o výši finančního odškodnění. Konečná částka, kterou německá vláda a průmyslové podniky (každý polovinu) vloží do fondu odškodnění, je deset miliard marek (přes 180 miliard korun).

15. února 2000
Rakouská vláda jmenovala bývalou prezidentku ústřední banky Mariu Schaumayerovou pověřenkyní pro odškodnění obětí nucených prací za druhé světové války.
23. března 2000 Na rozhovorech o odškodnění nuceně nasazených za války se vyjednavači v Berlíně dohodli na rozdělení deseti miliard marek vyčleněných Německem. Na přímé individuální odškodnění má připadnout 8,25 miliardy marek. Zbývající sumy budou vloženy do fondů na náhrady majetkových škod, na proces porozumění, na správní náklady a honoráře advokátů. Na odškodnění českých občanů bylo vyčleněno 423 miliónů marek (přibližně 7,7
miliardy korun).
13. dubna 2000 Právníci, kteří zastupovali oběti nacismu v jednáních s Německem, vznesli rozsáhlou hromadnou žalobu vůči Rakousku a tamním firmám.
17. května 2000 Na mezinárodní konferenci ve Vídni bylo dohodnuto, že Rakousko odškodní přibližně 150.000 nuceně nasazených prostřednictvím fondu s šesti miliardami šilinků (asi 15,5 miliardy korun), do kterého přispějí rakouský stát a soukromé firmy.
12. června 2000 Američtí a němečtí vyjednavači dosáhli dohody, která poskytla německým podnikům právní záruky, že americké soudy nebudou brát v potaz případné odškodňovací nároky obětí nucených prací pro nacistické Německo.
23. června 2000 Německo a Rakousko sladily své zákony o odškodnění nuceně nasazených. Dohoda o harmonizaci byla namířena proti možnosti, že by někteří nuceně zaměstnaní u jedné firmy podali žádost o odškodnění jak v Německu, tak v Rakousku.
6. července 2000 Zákon o zřízení nadace "Připomínka, odpovědnost, budoucnost" schválil ve druhém a třetím čtení Spolkový sněm, dolní komora německého parlamentu.
7. července 2000 Národní rada, dolní komora rakouského parlamentu, jednomyslně schválila zákon o fondu usmíření.

Pramen:ČTK

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sníh - děti - sáňky - volný čas - zábava
Jarní prázdniny 2018

Týdenní jarní prázdniny jsou na základních a středních školách v roce 2018 rozloženy v termínech od 5. února do 18. března. Přinášíme úplný přehled...  celý článek

Ludmila Havránková poblíž dálnice D11 v Hradci Králové (21.8.2017).
O dostavbu D11 jim nešlo, hrálo se o pozemky, říká statkářka Havránková

Statkářka Ludmila Havránková bude už navždy spojována s dálnicí D11 u Hradce Králové. Odmítá, že to byla ona, kdo na roky zastavil výstavbu, ačkoli pro mnohé...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Absolventi medicíny nemohou nastoupit do ordinací, stát hledá nápravu

Stovka absolventů medicíny a zájemců o praktické lékařství nemůže pokračovat v dalším studiu. Znemožňuje jim to novela zákona o specializačním vzdělávání...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.