Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Německo rozhodne, zda setrvá na špici

aktualizováno 
B o n n (Od našeho zvláštního zpravodaje) - Německo se chystá k volbám, o nichž neví, jak dopadnou. Chystá se k volbám, které mají hlavně rozhodnout, zda se udrží ve světové špičce. Vyhrát může kdokoli. Kohlovi křesťanští demokraté téměř dotáhli náskok Schröderovy sociální demokracie a obě strany mohou počítat s přibližně 40 procenty hlasů. Do poslední chvíle tak zůstává otevřené, zda se udrží současná koalice CDU/CSU a FDP s Kohlem v čele, či zda bude vystřídána kabinetem SPD a Zelených se Schröderem jako kancléřem.
"Všichni už počítají s velkou koalicí," tvrdí Frankfurter Allgemeine a totéž si myslí i pozorovatelé. Ať už však bude vládnout kdokoli - všichni vědí, že se v Německu, které sahá po křesle světové velmoci, musí něco stát, chce-li dosáhnout elity a držet se jí. Kancléř Helmut Kohl tomu říká "reformy", jeho sociálnědemokratický vyzývatel Gerhard Schröder "inovace". V jednom se však neliší - změny jsou třeba. "Perspektiva je dobrá, ale musíme udělat nezbytné reformy," říká i mluvčí Spolkové banky Klaus Geisler. Sjednocené dvaaosmdesátimilionové Německo už totiž dlouho nevydrží kombinaci rozmařilého sociálně tržního hospodářství se závratnými náklady na obnovu nových spolkových zemí. A protože východní Německo do problémů spíše upadá, než aby se z nich dostávalo, je třeba někomu ubrat. "Musíme se připravit na výzvy budoucnosti," zdůvodňuje Kohl škrty, které uberou většině lidí nevelkou, ale bolestnou část důchodů a sociálních příplatků a připraví je o daňové úlevy. "Reformu, především daňového systému, bude muset udělat jakákoli vláda. Rozdíl je jen v tom, že Kohl říká, že brát je třeba všem, a Schröder, že především těm bohatým," říká jeden středoevropský diplomat.
"Klíčovou otázkou voleb tedy není, kdo bude vládnout, ale aby to byla silná vláda, protože jen taková dokáže nezbytné reformy prosadit," dodává. Systém, v němž není možné prodávat v sobotu večer, nemocenská je ve výši plné mzdy a v němž je při čtyřmilionové nezaměstnanosti půldruhého milionu volných míst, je třeba změnit nejen tím, že se vybere víc od nejbohatších Němců. Přiznal to sociálnědemokratický kandidát na funkci ministra hospodářství Jost Stollman, který tím však vyvolal bouři uvnitř své strany. Jednomu se však všichni vyhýbají - říci, že to znamená pozvolný konec systému sociálně tržního hospodářství. "Sociálně tržní hospodářství musí a bude pokračovat," prohlašuje i Kohl, jehož křesťanští demokraté stáli po válce u zrodu tohoto systému. "O takovou změnu rozhodně nepůjde. Sociálně tržní hospodářství je základem dnešního Německa, základem, který se nikdo neodváží bourat," potvrzuje i sociolog Dieter Roth. "Nebude to konec sociálně tržního hospodářství, je to jen přenesení odpovědnosti ze státu na občany," dodává i mluvčí Spolkové banky Klaus Geisler. Experimenty, typu návrhu FDP na skutečně liberální daňovou reformu, či Zelených, kteří žádají radikální ekologická opatření, nemají velkou šanci na úspěch. I realističtí předáci Zelených proto přiznávají, že jejich případný vliv na politiku nové vlády nebude zásadní a některé své návrhy, jako je zdražení benzinu na pět marek za litr, stáhli už raději před volbami. Ochota Německa k nutným reformám je klíčová pro celou Evropskou unii, která sama prochází složitým obdobím změn, jež ji mají připravit také na rozšíření na východ. "Euro mluví německy," buší se do prsou Helmut Kohl, a mimoděk tak vyjadřuje strategickou roli, kterou Německo v unii nejen v tomto projektu má. "Stojíme nyní na křižovatce Evropské unie," dodává Kohl. Stojíme na křižovatce Německa, tvrdí neméně rezolutně sociální demokraté. "Stagnace, nebo nový začátek," hřímal ve čtvrtek v Dortmundu předseda SPD Lafontaine. "Německo změny potřebuje nová vláda je musí udělat, ať už bude kancléřem kdokoli," říká však vysoce postavený bonnský diplomat. "Nejlepší by proto byla velká koalice, což tvrdí i mnozí sympatizanti levice," dodává. To však bude záviset i na tom, jak dopadnou malé strany. Dvě potenciální koaliční strany, Svobodní demokraté (FDP) a Zelení, se pohybují těsně nad pětiprocentní laťkou vstupu do parlamentu. Postkomunistická PDS těsně pod ní, ale ta zase doufá ve tři přímé mandáty, které také otvírají dveře do Bundestagu. "Ať už to dopadne, jak chce, nebude to už žádné překvapení," říká citovaný diplomat.
Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.