„Nyní nevidím okamžik, kdy by bylo možné kontroly ukončit,“ řekl de Maiziére v rozhovoru pro stanici MDR. Zároveň však podotkl, že národní řešení nemůže být klíčem pro vyřešení uprchlické krize.
Podle něj je třeba zajistit ochranu vnějších hranic Evropské unie, ve spolupráci s Tureckem omezit cesty uprchlíků přes Egejské moře a zlepšovat podmínky v krizových zemích, aby lidé neměli takovou motivaci vydat se na cestu do Evropy.
Ministr také uvedl, že Německu se nyní daří na hranicích registrovat všechny běžence a na rozdíl od konce minulého roku už nerozděluje mezi spolkové země běžence, kteří zatím zaregistrováni nebyli. „Také vracíme zpátky lidi, kteří nemají žádné platné doklady a nechtějí v Německu požádat o azyl,“ řekl.
Podle něj je však nutné počet přicházejících uprchlíků dál výrazně snížit. „V lednu jich v průměru přichází výrazně méně, někdy i méně než 2 000 denně. Pořád to ale ještě není dost, navíc se tady projevuje efekt zimy (kdy běženců přichází méně),“ řekl de Maiziére.
Státy, které jsou součástí schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol, mohou tyto kontroly obnovit ve výjimečných případech, kdy může být ohrožena jejich bezpečnost nebo veřejný pořádek. Podle evropských smluv je možné kontroly zavést na 30 dní s možností prodlužování, zároveň je nutné informovat o tom ostatní země Evropské unie a Evropskou komisi.
Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) varovala před následky pokračujících hraničních kontrol. „Kvůli zácpám, čekání, dodatečné byrokracii nebo kvůli nutné úpravě dodavatelského řetězce a delšímu skladování mohou náklady pro německé hospodářství rychle vyrůst až na deset miliard eur (270 miliard Kč) ročně,“ uvedl Martin Wansleben z DIHK.
Před uzavřením hranic varuje i Německý odborový svaz (DGB). „Otevřené hranice jsou tepny evropské ekonomiky. Nesmí být ucpány,“ řekl šéf DGB Reiner Hoffmann. V souvislosti s hraničními kontrolami zaznívají od německých odborů obavy ze zániku pracovních míst.
Omezení počtu uprchlíků slíbila i Merkelová
Už ve středu slíbila německá kancléřka Angela Merkelová, že se vláda pokusí snížit počet uprchlíků směřujících do země. Pro další vývoj uprchlické krize budou podle kancléřky důležité páteční konzultace vlád Německa a Turecka, neboť Ankara se zavázala lépe chránit svou hranici s Řeckem a bojovat proti převaděčům (více o výrocích Merkelové zde).
Do Německa loni přišlo 1,1 milionu uprchlíků, nejvíc od konce druhé světové války. V lednu se počet přicházejících snížil, stále se však denně pohybuje mezi 1 500 a 3 000. Německé ministerstvo vnitra ve středu informovalo, že poslalo zpět do vlasti téměř 21 tisíc neúspěšných žadatelů o azyl, což je dvojnásobek oproti roku 2014. Národnost repatriovaných ministerstvo nesdělilo.
Ze 37 tisíc lidí, kteří Německo opustili dobrovolně, tvořili 90 procent občané Kosova, Albánie a Srbska, kteří v zemi žádali o azyl především v první polovině loňského roku.
Podle aktuálních údajů zůstává v Německu zhruba 200 tisíc lidí, kteří by měli zemi opustit. Tři čtvrtiny z nich mají status „trpěných osob“ a úřady se je v dohledné době nechystají vrátit do země původu. Zbývajících 50 tisíc lidí však mělo zemi opustit, a proto jim hrozí nucená repatriace.
Bavorský premiér: Příchod běženců byla chyba vlády
Německá vláda se dopustila chyby, když umožnila příchod statisíců běženců. Na tiskové konferenci na závěr setkání poslanců Křesťanskosociální unie to řekl bavorský premiér Horst Seehofer. Bavorsko podle něj bude tlačit na snížení počtu příchozích. Pokud by zůstal počet uprchlíků stejný jako v současnosti, přišlo by letos do Německa víc uprchlíků než loni.
Situace na českých hranicíchNa hranici s Českem se německé policejní kontroly údajně výrazněji neprojevují. Podle policejní mluvčí Karlovarského kraje Zuzany Týřové jsou kontroly jen namátkové a nezpůsobují zdržení. "Byl jsem v Německu v posledních dnech několikrát a žádné kolony nevznikají," uvedl starosta Chebu Petr Navrátil. Spíše jen náhodné kontroly, které ale nijak nezdržují provoz na hlavních tazích z Plzeňského kraje, provádějí němečtí policisté na hranicích u Folmavy na Domažlicku i u Rozvadova na Tachovsku. Podle policistů z Domažlicka si němečtí kolegové vybírají ke kontrolám náhodná nebo nějakým způsobem podezřelá auta. Na místě jsou 24 hodin, žádné zdržení ale kvůli tomu na hranicích nevzniká. Podobné je to v Rozvadově, potvrdili tři řidiči, kteří přes přechod opakovaně jezdí. |
„Kolem 4. září se říkalo, že to je humanitární výjimka. Ve skutečnosti to bylo trvalé řešení,“ řekl Seehofer o loňském rozhodnutí, kdy Německo umožnilo vstup do země tisícům běženců, kteří v tu dobu žili týdny ve špatných podmínkách na budapešťském nádraží.
Německo podle bavorského premiéra získalo svým rozhodnutím velkou přitažlivost v očích běženců z celého světa. „A tato přitažlivost nás bude zaměstnávat ještě dlouho, a tím myslím celé roky,“ řekl.
Podle Seehofera je nutné urychleně omezit počet přistěhovalců. „Pokud všechno půjde jako dosud, budeme mít letos ještě víc uprchlíků než loni,“ varoval. Do Německa přitom loni přišlo 1,1 milionu běženců, nejvíc od konce druhé světové války. Podle Seehofera by takové počty znamenaly ohrožení německých financí, akceschopnosti státní správy i bezpečnosti země.
„Budeme nadále tlačit na omezení počtu uprchlíků, jak politicky, tak možná i právně,“ uvedl bavorský premiér. Jeho zemská vláda si nechala vypracovat posudek, který by se mohl stát podkladem pro ústavní žalobu proti spolkovému kabinetu kvůli nedostatečné ochraně hranic. „Pokud nejsou kontrolovány vnější hranice (Evropské unie), pak má národní vláda povinnost kontrolovat své hranice,“ řekl Seehofer.
Německo zavedlo na cestě do Drážďan hraniční kontroly už loni v září:
17. září 2015 |
