Německo je považováno za ekonomický motor Evropy, ale zároveň má jeden z největších počtů špatně placených zaměstnanců v celé Evropské unii. Závazek velké koalice pod vedením kancléřky Angely Merkelové, že do dvou let zavede minimální mzdu 8,5 euro (asi 240 korun) za hodinu, je proto už několik měsíců jedním z velkých témat německých sdělovacích prostředků.
Nové statistiky ukazují, že za posledních deset let vzrostl počet Němců, kteří nevyžijí z jednoho platu a musí mít přinejmenším dva pracovní úvazky, na dvojnásobek.
Podle listu Saarbrücker Zeitung minulý rok více než 2,5 milionu Němců muselo mít kromě svého stálého zaměstnání alespoň jednu další práci, byť mnozí jen na částečný úvazek, pro který se v Německu vžilo označení "minijob". Pokud u takového "minijobu" nepřesáhne měsíční výdělek 450 euro (asi 12 500 tisíce korun), nemusí Němci z něho platit sociální odvody.
Zatímco před deseti lety měl takovou druhou práci jen každý třiadvacátý Němec, dnes je to podle zprávy německé stanice DW už každý jedenáctý. Opozice (konkrétně strana Zelených) proto požaduje, aby se minimální mzda týkala i práce na částečný úvazek. "Pokud by se v těchto případech udělala výjimka, dotklo by se to těch nejslabších, kteří potřebují takovou ochranu před pracovním dumpingem úplně nejvíce," říká odborná mluvčí Zelených Brigitte Pothmerová.
Nezaměstnaní prý neseženou žádnou práci
V Německu se vede nyní spor mezi odbory a zástupci zaměstnavatelů, jaký vliv může stanovení minimální mzdy mít na trh práce. Zaměstnavatelé tvrdí, že z minimální mzdy musí být výjimky.
"Lidi, kteří ještě nikdy v životě nepracovali, mládež bez ukončeného školního vzdělání, dlouhodobě nezaměstnaní nebo lidé bez jakékoli kvalifikace, budou mít problém sehnat jakoukoli práci, pokud jim budou platit 8,5 euro za hodinu," říká šéf Svazu německých zaměstnavatelů Michael Sommer. Podle něj to bude mít neblahý vliv na trh práce především v regionech bývalé NDR, kde jsou dodnes nižší mzdy než na západě Německa a výrazně vyšší nezaměstnanost.
Minimální mzda se bude týkat i stovek tisíc zahraničních zaměstnanců, kteří v Německu pracují. To by mělo odstranit platový dumping, který vedl v mnoha případech k zaměstnávání lidí z východní Evropy, protože byli levnější než Němci.
