Ministr Schäuble spolu s kancléřkou Angelou Merkelou při vyjednávání podmínek...

Ministr Schäuble spolu s kancléřkou Angelou Merkelou při vyjednávání podmínek řeckého bailoutu | foto: AP

V Německu se hraje o ministerská křesla, Merkelová asi pustí státní kasu

  • 12
V Německu se diskutuje o rozdělení ministerstev v budoucím kabinetu. Svobodní demokraté (FDP) a Zelení, kteří se pokusí vytvořit vládu s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, už dávají najevo, o jaké rezorty mají zájem. Rozhovory o nové vládě by měly začít 16. října.

„Naposledy, tedy u velké koalice, jsme to stihli těsně před Vánoci. To bych si přál i tentokrát, ale rozhodující je obsah, ne datum,“ řekl o povolebním vyjednávání magazínu Focus šéf kancléřství Peter Altmaier. 

Němci jsou s výsledkem voleb nespokojeni

Koalice CDU/CSU, FDP a Zelených je nyní prakticky jedinou vládou, která může vzniknout. Průzkum pro televizi ZDF ukázal, že Jamajku, jak se vznikající koalici podle stranických barev říká, by za dobrou považovalo 59 procent dotázaných, opačný názor má 22 procent Němců. 78 procent Němců počítá s tím, že se CDU/CSU, FDP a Zelení nakonec dohodnou.

Průzkum také ukázal, že dvě třetiny Němců jsou s výsledkem voleb nespokojeny. Nadpoloviční spokojenost dávají najevo jen příznivci AfD, která se v hlasování stala třetí nejsilnější stranou.

Také kancléřka Merkelová by vládu ráda sestavila do vánočních svátků. Rozhovory po posledních volbách trvaly 86 dní, a ani tentokrát se neočekává, že by ke konsenzu došlo výrazně dříve. Rychlé vyjednávání totiž komplikuje hned několik faktorů.

Kvůli zemským volbám v Dolním Sasku, které se uskuteční v polovině října, strany znovu povedou volební kampaň. Začátek takzvaných sondovacích rozhovorů proto připadá až na 16. října. Skončit by měly do 24. října, kdy se poprvé sejde nově zvolený Spolkový sněm. 

Pokud budou sondovací rozhovory úspěšné, začne výrazně složitější fáze vyjednávání o konkrétní podobě programového prohlášení vlády a rozdělení vládních postů.

Pokud jde o rozdělení ministerstev, mají už nyní Svobodní demokraté a Zelení jasnou představu, soudě alespoň podle informací listu Rheinische Post. FDP by měla zájem o ministerstva financí, spravedlnosti a školství, pod které by nově spadala i celá oblast digitálních technologií. Zelení by rádi získali ministerstvo zahraničí, životního prostředí a resort, který má na starosti rozvojovou pomoc.

Schäuble míří do čela Bundestagu

Podle informací Süddeutsche Zeitung se zdá, že CDU/CSU se už se ztrátou ministerstva financí smířila. Dosavadní ministr financí Wolfgang Schäuble (CDU) podle deníku směřuje do čela parlamentu a státní kasu dočasně přebere šéf kancléřství Altmaier.

Pětasedmdesátiletý Schäuble by měl v čele Spolkového sněmu stanout 24. října, kdy se parlament poprvé od zářijových voleb sejde. Spolustranící věří, že služebně nejstarší poslanec a zkušený rétor ukázní i poslance Alternativy pro Německo (AfD). 

Jako o možných nástupcích Schäubleho se hovoří především o politicích svobodných demokratů, včetně jejich místopředsedy Wolfganga Kubickiho nebo Wernera Hoyera, který je šéfem Evropské investiční banky (EIB). 

Představa sesterských stran CDU a CSU o rozdělení ministerstev se zatím na veřejnosti neobjevila. Vrcholní politici obou stran se sejdou 8. října, aby sladili noty na nadcházející vyjednávání a pokusili se vyřešit vzájemné neshody.

Spory o migraci

Největší rozpory se týkají migrační politiky, konkrétně požadavku CSU zavést horní hranici pro příjem běženců ve výši dvě stě tisíc ročně. Bavorská strana se opakovaně nechala slyšet, že bez takové hranice do žádné vlády nevstoupí. Opatření ale odmítá jak CDU Merkelové, tak FDP a Zelení. 

Aby koaliční vyjednávání neztroskotala dříve, než vůbec začnou, objevují se první návrhy, jak spor vyřešit tak, aby si šéf CSU Horst Seehofer zachoval tvář. Jeden z nich počítá s tím, že by se limit vztahoval na lidi prchající před válkou, nikoliv však na individuálně politicky pronásledované osoby. Právo na azyl pro politicky pronásledované je totiž součástí německé ústavy a podle odborníků ho není možné omezit limitem.

Jak by takovéto řešení fungovalo v praxi, pokud by do Německa znovu, tak jako na podzim před dvěma lety, směřovaly statisíce běženců, ale zatím není úplně zřejmé. Velmi nejisté také je, jestli by návrh prošel u Zelených, o jejichž účasti ve vládě stejně jako u ostatních stran nakonec rozhodne stranický sjezd.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue