Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Neklidná noc na české hranici. Jak Němci loví pašeráky uprchlíků

  10:43aktualizováno  10:43
Kousek za českými hranicemi hlídkují němečtí policisté a snaží se chytat pašeráky uprchlíků. Ti běžence do vytouženého Německa většinou vozí v dodávkách a za hranicemi je při první příležitosti vysadí. Inkasují za to desetitisíce korun, píše agentura DPA.

Uprchlíci před kanceláří německého úřadu pro migraci v berlínské čtvrti Spandau (17. srpna 2015) | foto: Reuters

Vysílačka se ozve v půl druhé ráno: na čerpací stanici v saském městě Pirna se náhle objevila skupina lidí, která tam hledá útočiště před přívalovým deštěm.

Migrační vlna

ITÁLIE

Od začátku letošního roku dorazilo do Itálie přes 111  000 migrantů, s příjezdem dalších 20 000 uprchlíků úřady počítají v září. Oznámilo to italské ministerstvo vnitra.

Takřka třetinu všech migrantů tvoří Eritrejci, následují Nigerijci Somálci, Súdánci a Syřané. Kvůli nebývalé uprchlické vlně čelí italský sociální systém značnému tlaku. Ministerstvo vnitra varuje, že přijímací kapacity země stojí před zhroucením.

BRITÁNIE

Podle nejnovějších údajů britského statistického úřadu přišlo do Británie během dvanácti měsíců od loňského března 330 000 cizinců, zatímco v předchozím srovnatelném období to bylo 236 000 lidí. Padl tak rekord z let 2004 až 2005.

Právě sloužící policejní hlídce je hned všechno jasné - to mohou být jen uprchlíci. To, že kdosi vysadí skupinu migrantů právě na okraji příhraniční Pirny, se totiž stává čím dál častěji. Pašeráci, kteří migranty vezou po dálnici spojující Prahu s Drážďany, čekají na překročení německých hranic a svého „nákladu“ se na prvním příhodném místě zbaví. Uprchlíci se tak obvykle ocitnou uprostřed noci přímo na dálnici nebo na některém sjezdu.

Policisté Patrick Thomas a Torsten Bastian po hlášení z vysílačky opouštějí svoje stanoviště u dálnice A17 a rychle míří do Pirny. Na tamní čerpací stanici už jsou jejich kolegové a snaží se komunikovat se třemi syrskými rodinami, které mají dohromady osm dětí. Jedna z dívenek nepřetržitě kašle, všichni působí vyhládle a vyčerpaně, ale také šťastně. Mladý otec mluví trochu anglicky: dvě rodiny prý jsou ze syrského Aleppa a jedna z Kobani. Víc se o jejich osudu zjistit nedá.

Jedna z přítomných sociálních pracovnic nedokáže od skupiny utečenců odvrátit zrak. „Jako matky se mě to velice dotýká. Ale člověk si na to postupně zvykne,“ říká.

Jako transporty otroků

Fakt, že tihle lidé přijeli do Německa nelegálně a tím překročili zákony, je teď druhořadý. Teď se řeší hlavně to, jak je co nejrychleji dostat na policejní služebnu v Berggiesshübelu, kde mohou něco sníst, osprchovat se a přespat na polním lehátku. Až se později vyplní všechny dokumenty, poputují do přijímacího střediska pro uprchlíky v Saské Kamenici (Chemnitz).

Policisté se po návratu na dálniční stanoviště sami na sebe zlobí, protože se jim nepodařilo zadržet pašeráky. „Vyhodí ty lidi prostě ven a ponechají je vlastnímu osudu,“ rozčiluje se Thomas. Ví, že spousta migrantů jim dá za převezení přes hranice své poslední peníze, často se kvůli tomu zadluží. Jistě, i tihle pašeráci jsou jen „malé ryby“. Jejich výpovědi by ale mohly policii dovést na stopu organizovaných skupin. „Právě ty vydělávají na lidské bídě,“ zlobí se Bastian.

Fotogalerie

Německá policie v poslední době zaznamenala pašování lidí ve velkém, kdy se v jednom autě tísní i přes 30 lidí. Někdy za podmínek, které připomínají zacházení při transportech otroků. Tak třeba podle policejních záznamů pašeráci vezli v nákladním prostoru auta 81 lidí dva dny bez zastavení, o přestávkách na záchod nebo na jídlo nemohlo být řeči.

Pozor na dodávky s tmavými skly

 „V 90. letech jsme běhali po lese, protože uprchlíci přecházeli hranici pěšky,“ vzpomíná policista. Tyhle časy už jsou ale dávno pryč. Teď se dostávají budoucí žadatelé o azyl do Německa většinou v dodávkách. Právě na ně se proto Bastian a Thomas soustředí, když v noci hlídkují u dálnice na česko-německém pomezí. Ve vteřině se musejí rozhodnout, zda nějaké vozidlo budou sledovat a zda zkontrolují jeho pasažéry.

Podezřelé je třeba to, když má dodávka tmavá skla, pokud se navíc ukáže, že poznávací značka je registrovaná v některém ze států východní Evropy, mají policisté další důvod se o ně zajímat. Pašeráci ale nepocházejí jen v východní Evropy, ale třeba i ze Skandinávie. Jakási „vyšší kasta“ pašeráků pak vozí uprchlíky v osobních autech - oni i jejich pasažéři jsou dobře oblečení a nebudí žádné podezření.

Uprchlická krize

Teď policisté po návratu od benzinky zastavují třeba český dálkový autobus z Prahy. Řidič hlásí, že při minulých jízdách měl mezi cestujícími pokaždé nějaké migranty. S tím prý ale on nemůže nic dělat - kontrolovat pasy nesmí a zajímá ho jedině platná jízdenka. Dnes ale mezi pasažéry žádní běženci nejsou. Pak hlídka zkontroluje ještě minibus s deseti Mongoly. Mají trvalý pobyt v Česku a míří na týden do Paříže.

Nabídka, která se těžko odmítá

Policejní ředitelství v Pirně letos registrovalo už více než 3 000 ilegálních migrantů a zadrželo 200 převaděčů. Už v půlce roku se tak dostalo k číslům, která vykazovali za celý loňský rok, říká tamní mluvčí Bernd Förster.

Ani policejní zátahy ale pašeráky nezastaví. Další z místních policistů Stefan Ehrlich tvrdí, že za jednu jízdu dostávají až 2 000 eur (54 000 korun). „To je ve východní Evropě hodně peněz,“ říká. Pokud jste nezaměstnaný nebo máte dluhy a v hospodě vás osloví s takovouhle nabídkou, jen těžko se to odmítá.

Dvě a půl hodiny před koncem noční služby prohledávají Thomas s Bastianem ještě dálkový autobus z Vídně do Berlína. Tři cestující dál nepojedou. Mladá žena ze Sarajeva nemá platné dokumenty a v databázi u jejího jména figuruje zatčení za podvod. Dvěma mužům ze Srbska a Albánie už vstup do schengenského prostoru zakázaly úřady v Itálii a Maďarsku, přesto to ještě zkusili. Zbytek směny proto stráví policisté papírováním. Honba za pašeráky je čeká zase příště.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.