Německo opět debatuje o eutanazii

Je humánní pomoci člověku odejít z tohoto světa, když je těžce nemocen, ale "ještě" neumírá? A navíc když není již schopen sám sdělit, zda si přeje žít, či nikoli? V Německu se opět rozhořela debata o pasivní eutanazii.

Impulzem se stal návrh spolkového ministerstva spravedlnosti změnit trestní právo tak, aby byly všechny formy pasivní i aktivní eutanazie beztrestné.

Tím by byla možná eutanazie například u pacientů v kómatu či trpících demencí. Ministryně spravedlnosti Brigitte Zypriesová chce předložit návrh zákona, který by měl podpořit právo nevyléčitelně nemocných na ukončení beznadějné léčby.

Jejich písemná prohlášení, v nichž se vzdávají umělého prodlužování života s lékařskou pomocí, by měla od roku 2006 získat mnohem větší váhu. "Aktivní pomoc k smrti, která je nyní v Německu zakázána, zůstane nepřípustná," uklidňovala Zypriesová.

Přesto její úmysl zneklidnil německé hospice, církve i konzervativní křesťanskou opozici. "Každý má právo odmítnout ošetření, které nechce," argumentuje ministryně a počítá s tím, že lidé si předem písemně stanoví, co se s nimi má stát v různých stadiích nemoci a kdy už nechtějí uměle prodlužovat život.

Budou si také moci stanovit oprávněnou osobu, která by měla být s to prosadit vůli smrtelně nemocného pacienta, jenž už není schopen vlastního rozhodnutí. Ministryně Zypriesová vychází ze zprávy nazvané "Autonomie pacienta na konci života", kterou nyní po devítiměsíční práci dokončuje odborná komise.

Skupina lékařů, právníků, sociálních sdružení a církví vznikla jako reakce na rozhodnutí Nejvyššího soudu v březnu 2003. Ten tehdy rozhodl, že pokud se příbuzní nemocného v kómatu, který je při životě udržován jen pomocí přístrojů, nemohou shodnout s lékaři, zda pokračovat v ošetřování, nebo ne, musí rozhodnout poručenský soud.

Podle Zypriesové nebude takový soud zapotřebí, bude-li pacient moci předem písemně vyjádřit svou vůli. V současnosti existuje až 180 verzí "poslední vůle" potenciálního pacienta, který se může kupříkladu rozhodnout mezi tím, zda bude v případě vážného onemocnění chtít být oživen, či nikoli, nebo zda si bude přát umělé dýchání.

Takový katalog alternativ je oříškem pro specialisty, natož pro laiky. Sdružení Nadace německých hospiců a místopředseda etické komise Spolkového sněmu Hubert Hüppe varují, že úmysl ministerstva spravedlnosti přináší nebezpečné tendence snížení ochrany života.

Evangelická a katolická církev zdůraznily, že nemocní nesmějí být v žádném případě vystaveni tlaku.

Jaká je situace v Evropě?
V Německu striktně zakázaná aktivní eutanazie se praktikuje v jiných zemích, kde se ovšem lékaři často pohybují v právním vzduchoprázdnu.

Pouze Belgie a Nizozemsko se mohou pochlubit jasnou juristickou praxí, která eutanazii povoluje na základě přesně vymezených podmínek. Téměř všude existuje možnost "závěti" pacienta.

Ve Francii se od ledna zabývá parlamentní výbor právní regulací "doprovodu při úmrtí". V současnosti je zakázána jak aktivní, tak i pasivní eutanazie, první je považována za zabití, druhá za "pomoc".

V Dánsku smějí pacienti od roku 1992 odmítnout opatření udržující při životě. Ve Španělsku není eutanazie od roku 1995 považována za zabití, pokud pacient vyjádřil vůli zemřít a byl vystaven nesnesitelnému utrpení.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video