"Jsem potěšen, že tato největší překážka byla překonána," přivítal dohodu americký prezident Bill Clinton. Navrhovaná verze německého zákona o odškodnění však podle českých vyjednavačů neobsahuje ustanovení, jak velké, komu a kdy bude odškodnění vyplaceno.
"Německé podniky mají právní jistotu, oběti v tento okamžik nikoli," prohlásil český vyjednavač Jiří Šitler.
Společně s vyjednavači středo- a východoevropských zemí Šitler již před několika dny v Berlíně napadl návrh zákona o odškodnění, který mimo jiné stanoví, že oběti se budou muset vzdát nároků vůči německým firmám, aniž dostanou záruky, že jim budou přislíbené peníze vyplaceny. Vyjednavači však doufají, že se jim před konečným schválením zákona Bundestagem podaří dosáhnout změny problematických ustanovení.
"Nedovedu si představit, že by Spolkový sněm naše výhrady k zákonu nerespektoval," říká český diplomat Jiří Sechter, který je členem týmu vyjednavačů.
Přesto je úterní dosažení shody mezi USA a Německem pokládáno za překonání nejproblematičtějšího bodu. "Po tomto průlomu lze očekávat, že smlouva bude podepsána začátkem července, a to přesto, že ještě některé důležité otázky zůstávají otevřené," uvedl dobře informovaný zdroj, který si nepřál být jmenován.
Odškodněním nároky končí, zaručily se USA
Představitelé německého průmyslu i středo- a východoevropské státy, jejichž občanům má být vyplaceno odškodnění za nucené práce, přivítali včerejší dohodu USA a Německa. Ta dává německým podnikům politické záruky proti žalobám obětí. Středo- a východoevropské státy však současně upozorňují, že mnohé problémy je ještě třeba vyřešit.
"Podařilo se," citovala agentura Reuters slova německého vyjednavače Otto von Lambsdorffa po dosažení dohody. "Nepodařilo se nám sice dosáhnout stoprocentní garance, ale došli jsme tak daleko, jak to právní systém Spojených států umožňuje," prohlásil Lambsdorff. "Za výsledek se nemusíme stydět," konstatoval podle agentury ČTK Wolfgang Gibowski, mluvčí německých firem sdružených v odškodňovacím fondu, podle něhož stoprocentní garance ani nebyla cílem.
Německá vláda i představitelé fondu očekávají, že podniky nyní v krátké době doplatí dvě miliardy marek, které dluží na příspěvcích do odškodňovacího fondu.
Vyjednavači zastupující oběti však připomínají, že včerejší dohodou sice padá hlavní problém pro německou stranu, obětem však pro získání jistoty, že budou odškodněny, stojí v cestě ještě vážné překážky.
Upozorňují především na projednávaný německý zákon o odškodnění. "Němci na rozdíl od Rakušanů hodlají do konce roku vyplatit obětem pouze zálohu ve výši 35 procent slíbeného odškodného, oběti si musí znovu o odškodnění požádat a ve své žádosti se vzdát všech nároků vůči Německu," konstatoval dobře informovaný zdroj. "Většinu peněz by pak bývalí nuceně nasazení dostali nejdříve za osm měsíců a není vůbec jisté, zda to bude částka, která byla původně přislíbena," dodal.
Konečnou verzi zákona bude asi za týden schvalovat německý parlament a zástupci obětí doufají, že se tato kritizovaná ustanovení v něm změní.
"Po úterní dohodě USA Německa je alespoň naděje, že peníze budou obětem vyplaceny ještě letos," citovaly agentury polského vyjednavače Bartosze Jaloweckého.
"Zbývá ještě dořešit mnoho otevřených otázek," konstatoval reakci na dohodu USA Německa ukrajinský svaz obětí nacismu.
