„Výsledek! Ztráta rasové hrdosti.“ Nacistický plakát varující před styky s černochy. | foto: United States Holocaust Memorial Museum

Sterilizace a koncentráky. Vzniká film o utrpení Afroněmců za Hitlera

  • 242
Nacistické rasové zákony se netýkaly jen Židů či Romů, ale i černochů. Němci tmavé pleti přišli za Hitlera o německé občanství, nacisté nechali sterilizovat stovky černošských dětí v Porýní, někteří černoši skončili v koncentračních táborech. Tématu se nyní chopil nigerijský filmový průmysl, píše web CNN.

„Zvyky naší rodiny se nijak nelišily od ostatních německých rodin,“ vzpomíná na dětství Theodor Wonja Michael, který se narodil před 92 lety německé matce a kamerunskému otci, jenž na sklonku 19. století přijel do Německa za studiem a prací.

„Nebyl jsem si vědom komplikací kolem smíšených rodin, byla to normální realita mého dospívání,“ svěřil se americké stanici CNN muž, který dnes žije obklopen vnoučaty v Kolíně nad Rýnem. Ve 30. letech si stejně jako jeho otec vydělával jako „živý exponát“ na výstavách o Africe. „Nosili jsme exotické oblečení a hráli si na Afriku. Byl jsem Němec v sukni z trávy,“ vzpomíná Michael.

Když se k moci dostal Hitler, všechno se změnilo. Nejdříve přišel o německé občanství, pak nacisté černochům podobně jako Židům zakázali navštěvovat školy. Michael se živil jako kompars v propagandistických filmech oslavujících rasovou nadřazenost árijců a německé koloniální výboje.

Když mu bylo osmnáct, poslali ho spolu s dalšími černochy do internačního tábora nedaleko Berlína na nucené práce. V očích nacistických úřadů byl „negr bez státního občanství“. „Myslím, že nevěděli, co se mnou dělat. Mohlo to být horší, mohli mě poslat do koncentráku, ale neměli k tomu žádnou oporu v zákoně,“ říká dnes Michael.

Celou dobu se bál, že ho nacisté nechají sterilizovat. Útěk nepřipadal v úvahu, vždyť kam by se schoval? „Kvůli mému africkém zevnějšku bylo nemožné, abych udělal jediný krok do bílého světa, aniž by si mě každý všiml,“ vzpomíná na dobu své internace. Nakonec ho v roce 1945 osvobodila Rudá armáda.

Po válce se oženil s běloškou, což by za nacistů nepřipadalo v úvahu. „Podle Norimberských zákonů by to bylo trestuhodné zhanobení árijské rasy. Po válce už to tak nebylo... Když jsme se brali, bylo to z lásky,“ říká Michael, jehož manželství vydrželo 47 let a ukončila ho až smrt jeho ženy v roce 1994.

V režii Nollywoodu

Theodor Wonja Michael měl poměrně velké štěstí. Černoši sice za Hitlera nebyli cílem systematického vraždění jako Židé, v očích nacistů ale byli představitelé méněcenné rasy. Profesorka historie Eva Rosenhaftová uvádí, že v roce 1937 podstoupilo v Porýní nucenou sterilizaci asi 400 dětí tmavé pleti. Většinou to byli potomci francouzských vojáků z kolonií.

Nejméně dvacet černochů a mulatů skončilo za Hitlera v koncentračních táborech. Například Gert Schramm, syn Afričana a bílé Němky z Erfurtu, kterého v 15 letech poslali do Buchenwaldu. „Vzpomínal, že jednoho dne stáli od pěti ráno do jedenácti dopoledne ve sněhu, byla strašná zima a neměli nic k jídlu ani pití. Denně dostávali jen cosi, co připomínalo polévku, ale polévka to nebyla,“ zprostředkovává zážitky muže, který zemřel loni v dubnu, jeho známá Pierrette Herzberger-Fofanaová.

Nyní o osudu černochů v třetí říši vznikne hraný film. Tématu se chopil Nollywood, tedy nigerijský filmový průmysl známý nízkorozpočtovými soap operami.

Film Ava a Duante by měl vyprávět příběh dcery německého průmyslníka a černošského dělníka, kteří se zamilují a snaží se svoji dcerku zachránit před koncentračním táborem a hrozbou sterilizace. Mo Abudu, šéf filmové společnosti EbonyLife, která film natočí, ujišťuje, že to rozhodně nebude typická nollywoodská produkce. „Věřím, že tento film může mít globální ohlas,“ věří nigerijský filmový magnát.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video