Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. (1.9.2016)

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. (1.9.2016) | foto: Reuters

Berlín otevírá náruč obětem Erdogana, novinářům a vědcům nabízí azyl

  • 66
Německo je připraveno poskytnout pomoc a případně i azyl tureckým novinářům a vědcům, které perzekuuje režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. V rozhovoru s listem Die Welt to řekl náměstek ministra zahraničí Michael Roth. Na dění v Turecku reagovala i šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová, která jej označila za mimořádně znepokojivé.

„Všichni kritičtí jedinci v Turecku by měli vědět, že spolková vláda stojí solidárně při nich. Existují (u nás) různé programy, které jsou otevřené i tureckým vědcům a novinářům,“ řekl člen vládní sociální demokracie Roth.

„Německo je kosmopolitní zemí a v zásadě otevřenou všem politicky pronásledovaným. V Německu mohou požádat o azyl. Neplatí to rozhodně pouze pro novináře,“ dodal. Se žádostí o azyl se na Berlín obrátilo již několik bývalých tureckých diplomatů, připomněla agentura AFP.

To, co se nyní odehrává v Turecku, nemá podle Rotha nic společného s evropským pojetím právního státu, demokracie a svobody médií. Evropská komise prý také ve středu Ankaru zkritizuje v pravidelně vydávané zprávě o pokroku v přístupových jednáních.

Po červencovém zmařeném puči turecké úřady poslaly do vazby přes 32 000 lidí a 100 000 jich připravily o práci. Rozsáhlé čistky se dotkly vojáků, soudců, policistů i učitelů. Postihy jsou zaměřené i na opoziční poslance, starosty a kritické novináře (více čtěte zde).

Turecká vláda nechala uzavřít kolem 170 novin, časopisů, televizních stanic a zpravodajských agentur. Podle tamního svazu novinářů přišlo o práci 2 500 žurnalistů.

Známý turecký novinář Can Dündar nedávno ve Štrasburku prohlásil, že v Turecku je ve vězeních více novinářů, než v Rusku, Íránu či Číně. Evropská unie přitom podle něj nad represemi zavírá oči, aby Erdogan nepustil příval migrantů do Evropy. Dündar také před šesti dny kritizoval údajně slabou reakci německé vlády na potlačení jednoho z posledních tureckých opozičních listů Cumhuriyet (o razii v novinách jsme psali zde).

Mimořádně znepokojivé, reaguje na dění v Turecku EU

Podobně jako Roth reagovala i šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová, která poslední dění v Turecku, včetně pokračujícího omezování svobody tisku a snah obnovit trest smrti, označila jménem EU za mimořádně znepokojivé. Pro stabilitu a demokracii v regionu je podle EU třeba návrat k věrohodnému politickému procesu a skutečnému politickému dialogu.

„EU a její členské státy sledují poslední dění v Turecku s hlubokým znepokojením,“ uvedla v prohlášení Mogheriniová. Text poté připomíná snahy obnovit v zemi trest smrti, pokračující omezení svobody projevu také na internetu a další zavírání médií a perzekuci novinářů, ale i zatčení politiků opoziční strany a několika poslanců.

Musíme být připraveni, kdyby dohoda s Tureckem padla, shodli se ministři

Podobné kroky podle unie oslabují vládu práva v zemi, ochranu lidských práv a kompromitují parlamentní demokracii v Turecku. Květnové rozhodnutí tureckého parlamentu, které mnoha jeho členům odebralo imunitu, budí podle EU vážné obavy. Imunita má podle unie být udělována nediskriminačně a její odebrání musí vždy souviset s konkrétní věcí a odehrát se podle průhledných pravidel.

EU v úterý připomněla své odsouzení puče. Uznává, že turecká strana musela reagovat, takové kroky by však podle unie měly být proporční. Unie proto vyzvala Turecko, aby udrželo svou parlamentní demokracii, včetně základních práv a práva na spravedlivý soud, jak ostatně plyne z jeho závazků jako kandidáta na členství.

Mogheriniová v prohlášení také jednoznačně odsoudila teroristické útoky a násilí. „Akce proti Straně kurdských pracujících (PKK), kterou EU a její členské země označují za teroristickou organizaci, jsou legitimní, musejí se však odehrávat s plným ohledem k principům demokracie, proporcionality a s respektem k lidským právům,“ uvádí prohlášení.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video