Špionážní aféra vypukla v Německu v létě 2013, poté co někdejší spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden zveřejnil dokumenty, které ukazovaly na rozsáhlé sledovací a odposlechové praktiky NSA. Ze zveřejněných složek vyplynulo, že Američané sledovali i vrcholné evropské politiky, včetně Merkelové (více zde).
Tato odhalení výrazně narušila vztahy mezi Berlínem a Washingtonem. Německá kancléřka se tehdy nechala slyšet, že není možné, aby se spojenci vzájemně špehovali. Později se však ukázalo, že i německá BND sledovala vlády a instituce spřátelených zemí. Dohled nad touto tajnou službou má přitom právě kancléřství.
Merkelová ve čtvrtek uvedla, že o postupech BND vůči spojencům nic nevěděla a ani nemohla, protože se věcí nezabývala. Bývalý šéf kancléřství Ronald Pofalla už dříve vypověděl, že BND jednala na vlastní pěst a jeho o tom informovala až v říjnu 2013. Merkelové o tom podle svých slov neřekl.
Kancléřka také uvedla, že její věta o nepřípustnosti špehování mezi spojenci není nesprávná kvůli tomu, že se BND chovala jinak. „Ta věta mi tehdy připadala z německé perspektivy jako trivialita,“ poznamenala Merkelová, jejíž slova ve světle později známých informací opakovaně kritizovala opozice.