Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mladým Němcům se nechce od maminky, dcery jsou podstatně samostatnější

  11:23aktualizováno  11:31
Němců, kteří i v dospělosti nadále bydlí s rodiči, přibývá. Je to pro ně pohodlnější, navíc ušetří peníze. Ale ne vždy se tak rozhodují dobrovolně. Velkou roli hraje ekonomická situace a náročnost studia.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

V koutě se několik měsíců hromadí prach a vedle odpadkového koše se povaluje krabice od pizzy i prázdné lahve od piva. Není tu nikdo, kdo by řekl: Hned to ukliď.

Situaci, kdy člověk kolem dvaceti let vylétne z rodinného hnízda a najde si vlastní bydlení nebo sdílený byt s kamarády, dnes neznají téměř dvě třetiny mladých Němců.

Podle údajů německého statistického úřadu bydlelo loni 62 procent Němců ve věku mezi 18 a 24 lety společně s rodiči. Oproti stavu před deseti lety se situace v podstatě nezměnila, v roce 2005 statistici došli k údaji 64 procent. V dlouhodobém srovnání ale mladých lidí žijících s rodiči až do třiceti let přibývá, a to nejen v Německu.

Nejedná se přitom ve všech případech pouze o pohodlnost mladých. Podle sociologů je jedním z důvodů současného stavu skutečnost, že studium dnes zabere mnohem více času než dřív. Zároveň jde také o jeden z důsledků ekonomické krize, která zejména na čerstvé absolventy tvrdě dolehla.

V kolika by se děti měly odstěhovat od rodičů?

celkem hlasů: 1979

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 11. prosince 2016. Anketa je uzavřena.

Jakmile si najdou práci 1233
Pokud je jim u rodičů dobře, ať klidně zůstanou 350
Ihned po ukončení studia 287
Po dovršení plnoletosti 109

„Zůstal jsem raději bydlet u rodičů, protože je to pro mě pohodlnější, levnější a protože se svými rodiči velmi dobře vycházím,“ popsal například 22letý student Peter Remke pro německý rozhlas důvody, proč se dosud neodstěhoval. Z Düsseldorfu dojíždí do nedalekého Wuppertalu, kde studuje pedagogiku a sport. „Jedinou nevýhodou je, že člověk není ani chvilku sám, v bytě pořád někdo je,“ dodává.

Dcery jsou samostatnější

Ve společném bydlení s rodiči podle závěrů německých statistiků dnes zůstávají především mladí muži. Zatímco 68 procent z nich stále obývá svůj dětský pokoj, žen ve stejném věku je to o dvanáct procent méně.

„Dcery mívají během dospívání o něco menší volnost než chlapci, což může zvýšit jejich touhu rychleji se osamostatnit,“ domnívá se dětský psycholog Michael Thiel. Příčinu dnešního trendu bydlení s rodiči pak vidí i v nevhodné přípravě na život. „Rodiče totiž nevychovávají své děti tak, aby se jednou obešly bez nich,“ vysvětlil pro časopis Spiegel.

Přitom podle průzkumů si 53 procent Němců myslí, že děti by se měly odstěhovat tak rychle, jak jen to je možné. Na 60 procent pak vidí jako horní hranici pro tento krok 25 let.

Situace není odlišná jen mezi muži a ženami, záleží také na velikosti města, ve kterém žijí. Ve venkovských oblastech a obcích s počtem obyvatel do deseti tisíc sdílí společný dům 78 procent mladých dospělých, zatímco v půlmilionových a větších městech tento podíl klesá na 45 procent.

Jihoevropští mamánci

Ve srovnání s ostatními evropskými státy, jako třeba Španělskem, Itálií anebo Řeckem, si ale Němci v tomto ohledu nevedou zase tak špatně.

Podle statistik například v Itálii, Řecku a Slovinsku žije s rodiči přes 70 procent lidí ve věku do 29 let. Zejména v případě Itálie a Řecka to ale není nijak překvapivé. Obě země postihla ekonomická recese, delší soužití s rodiči je tu navíc kulturně více akceptováno.

Naopak severoevropské země, jako jsou Dánsko, Norsko, Finsko a Švédsko, jsou na opačném konci spektra – s rodiči tu mladí lidé do 29 let žijí jen asi ve třiceti procentech případů.

Stoupající trend, kdy mladí lidé zůstávají bydlet s rodiči do pozdějšího věku, potvrdila také dva roky stará studie Evropské unie. Podle závěrů Evropské nadace pro lepší životní podmínky Eurofound žije dnes s rodiči dokonce každý druhý Evropan ve věku od 18 do 29 let. Buď proto, že se od nich dosud neodstěhoval, nebo se z nejrůznějších důvodů vrátil zpět, často přitom nedobrovolně. Příčinou je například ztráta pravidelného příjmu nebo hůře placená práce.

Tyto tendence podle evropských statistiků sice pomalu, ale přesto rostou. Zatímco v roce 2007 před ekonomickou krizí žilo doma 44 procent mladých lidí, v roce 2011 už jich bylo o čtyři procenta víc.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
Policie vyslechla Maročana, kterého podezírá z útoku ve finském Turku

Finští policisté v neděli v nemocnici vyslechli postřeleného osmnáctiletého Maročana, který je podezřelý ze spáchání pátečního útoku ve městě Turku....  celý článek

STŘEDOVĚK V SYDNEY. Středověcí „rytíři“ Luke Binks a Andrew McKinno pózují...
TÝDEN OBRAZEM: Prasečí koupel, moře bicyklů a středověk v Sydney

V australském Sydney se pořádal turnaj šermířů, Indové slavili výročí vyhlášení nezávislosti a v Londýně si to mezi sebou rozdaly wrestlerky. I tento týden vám...  celý článek

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.