Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Bundeswehr

Německo buduje kyberarmádu, do boje s hackery naverbuje 13 500 lidí

  • 40
Německo zakládá novou složku ozbrojených sil. Budou jí kybernetické jednotky, které mají Bundeswehr a jeho zbraňové systémy chránit před počítačovými útoky. Německá kyberarmáda by měla mít do léta až 13 500 příslušníků.

„Je to historický okamžik pro naši armádu,“ prohlásila ve středu při slavnostním zahájení v Bonnu ministryně obrany Ursula von der Leyenová (CDU), podle níž se z kybernetického prostoru dávno stalo nové bojiště.

Kybernetická složka armády bude mít stejné postavení jako pěchota, námořnictvo, letectvo, vojenští zdravotníci nebo síly podpory. Její příslušníci budou nosit šedivé barety, uvedl web televize N-tv.

Nutnost vzniku velitelství nazvaného Kybernetický a informační prostor (CIR), do něhož se sloučí dosavadní skupiny zodpovědné za stejnou činnost, zdůvodňuje ministerstvo obrany mimo jiné rostoucím počtem hackerských útoků na armádní zařízení.

„Hackerské útoky jsou stále komplexnější,“ nechal se nedávno slyšet generál Ludwig Leinhos, který stojí v čele nové armádní složky. Jen za prvních devět týdnů letošního roku podle něj vůči německé armádě směřovalo 284 tisíc hackerských útoků. Za částí z nich stojí snaha o špionáž, další cílí přímo na zničení částí armádní infrastruktury, což je podle něj výrazně nebezpečnější.

Bude ke kyberútoku potřeba souhlas Spolkové rady?

Plně funkční má být nová složka v roce 2021. Do té doby však podle ministryně obrany potřebuje ještě výrazně navýšit počet expertů v oblasti informačních technologií. K tomu má přispět i chystaná náborová kampaň, která má do armády přilákat i potenciální hackery. Část odborníků vyškolí armádní univerzita.

Nové velitelství se má soustředit především na obrannou činnost, v určitých případech může ovšem také zaútočit. Parlamentní zmocněnec pro armádu Hans-Peter Bartels (SPD) proto požaduje, aby byl každý kybernetický útok německé armády schválen parlamentem.

„Každé útočné opatření naší armády, která je v ústavě zakotvená jako parlamentní, potřebuje výslovný mandát Spolkového sněmu,“ řekl listu Neue Osnabrücker Zeitung. Takové pravidlo podle něj nemá platit jen pro vojenské útoky, ale musí platit i pro ty kybernetické.

Von der Leyenová uvedla, že počítá s tím, že Spolkový sněm stanoví možnosti a hranice pro případné kybernetické útoky ze strany Německa. „Jakmile nějaký útok ohrozí funkčnost nebo schopnost nasazení našich sil, můžeme se ofenzivně bránit,“ vyjádřila také své přesvědčení.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video