Ředitelka úřadu vyšetřování zločinů Stasi Marianne Birthlerová žádá novelu zákona o dokumentech bývalé tajné služby. Její nadřízený, spolkový ministr vnitra Otto Schily, není v zásadě proti, chce však zabránit tomu, aby se nemohli na soudní rozhodnutí odvolávat skuteční pachatelé.
Po konečném verdiktu německé justice, která rozhodla nezveřejnit akta o bývalém kancléři Helmutu Kohlovi, vedení úřadu pro správu dokumentace prozatím uzavřelo svá střediska a výstavy pro veřejnost.
Dočasně byla odpojena také webová stránka berlínského vládního úřadu spravujícího dokumentaci Stasi. Mluvčí úřadu tento krok odůvodnil s tím, že témata materiálů na internetu se musí přepracovat, mnohé dokonce začernit a další nelze dál zveřejňovat.
Rozsudek nad Kohlem německou společnost rozdělil. Mnozí si stěžují na dvojí metr překonávání totalitní minulosti a obávají se, že verdikt zabrzdí odhalování aktivit Stasi. Úřady odhadují, že Stasi měla i v tehdejším západním Německu asi třicet tisíc spolupracovníků. Kancléř Gerhard Schröder proto žádá zásadní přehodnocení dosavadní praxe jak zacházet s dědictvím NDR a řešit problém bez předsudků.
Spolkový sněm rozhodl otevřít dokumentaci bývalé tajné východoněmecké policie Stasi pro veřejnost před deseti lety a vydávání akt se stalo běžnou záležitostí. Zlom nastal poté, co si vynutili u soudu uzamčení akt dva prominenti, o které se Stasi zajímala - exkancléř Kohl a dvojnásobná olympijská vítězka v krasobruslení z let 1984 a 1988 Katharina Wittová.
Bývalý premiér se ohradil, když měly o něm vedené dokumenty posloužit i vyšetřování sponzorského skandálu křesťanských demokratů, v němž hrál klíčovou úlohu. Wittové se podařilo dosáhnout zákazu vydání spisů, z nichž chtěli novináři vyčíst způsoby propojení někdejšího východoněmeckého sportu se Stasi.
Podle zákona má na nahlédnutí do spisů právo každý bez ohledu na to, zda byl pronásledován státní bezpečností, nebo s ní spolupracoval. Za deset let existence tohoto úřadu bylo podáno 1,9 milionu žádostí o nahlédnutí do akt Stasi. Jen za účelem prověřování pracovníků státního a veřejného sektoru úřad obdržel 1,6 miliónu návrhů.
V minulosti museli překousnout zveřejnění některých informací z archivů Stasi mimo jiné exministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher či nynější šéf diplomacie Joschka Fischer. Pověstné jsou spory kolem domnělé spolupráce východoněmeckých politiků s tajnou policií, ať už jde o posledního premiéra zaniklé NDR Lothara de Maiziéra, nynějšího předsedu zemské vlády v Braniborsku Manfreda Stolpeho nebo nového ministra hospodářství v berlínském Senátu Gregora Gysiho.
