Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Německo dočasně uzavřelo archivy Stasi

  0:01aktualizováno  0:01
V Německu se vyhrotil spor o to, jak se vyrovnat s minulostí. Debatu rozpoutal rozsudek nad exkancléřem Helmutem Kohlem, jehož akta vedená východoněmeckou tajnou policií Stasi zůstanou definitivně pod zámkem. Bývalí disidenti útočí na kancléře Gerharda Schrödera s tím, že vstřícností k rozsudku nadbíhá postkomunistům.

Ředitelka úřadu vyšetřování zločinů Stasi Marianne Birthlerová žádá novelu zákona o dokumentech bývalé tajné služby. Její nadřízený, spolkový ministr vnitra Otto Schily, není v zásadě proti, chce však zabránit tomu, aby se nemohli na soudní rozhodnutí odvolávat skuteční pachatelé.

Po konečném verdiktu německé justice, která rozhodla nezveřejnit akta o bývalém kancléři Helmutu Kohlovi, vedení úřadu pro správu dokumentace prozatím uzavřelo svá střediska a výstavy pro veřejnost.

Dočasně byla odpojena také webová stránka berlínského vládního úřadu spravujícího dokumentaci Stasi. Mluvčí úřadu tento krok odůvodnil s tím, že témata materiálů na internetu se musí přepracovat, mnohé dokonce začernit a další nelze dál zveřejňovat.

Rozsudek nad Kohlem německou společnost rozdělil. Mnozí si stěžují na dvojí metr překonávání totalitní minulosti a obávají se, že verdikt zabrzdí odhalování aktivit Stasi. Úřady odhadují, že Stasi měla i v tehdejším západním Německu asi třicet tisíc spolupracovníků. Kancléř Gerhard Schröder proto žádá zásadní přehodnocení dosavadní praxe jak zacházet s dědictvím NDR a řešit problém bez předsudků.

Spolkový sněm rozhodl otevřít dokumentaci bývalé tajné východoněmecké policie Stasi pro veřejnost před deseti lety a vydávání akt se stalo běžnou záležitostí. Zlom nastal poté, co si vynutili u soudu uzamčení akt dva prominenti, o které se Stasi zajímala - exkancléř Kohl a dvojnásobná olympijská vítězka v krasobruslení z let 1984 a 1988 Katharina Wittová.

Bývalý premiér se ohradil, když měly o něm vedené dokumenty posloužit i vyšetřování sponzorského skandálu křesťanských demokratů, v němž hrál klíčovou úlohu. Wittové se podařilo dosáhnout zákazu vydání spisů, z nichž chtěli novináři vyčíst způsoby propojení někdejšího východoněmeckého sportu se Stasi.

Podle zákona má na nahlédnutí do spisů právo každý bez ohledu na to, zda byl pronásledován státní bezpečností, nebo s ní spolupracoval. Za deset let existence tohoto úřadu bylo podáno 1,9 milionu žádostí o nahlédnutí do akt Stasi. Jen za účelem prověřování pracovníků státního a veřejného sektoru úřad obdržel 1,6 miliónu návrhů.

V minulosti museli překousnout zveřejnění některých informací z archivů Stasi mimo jiné exministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher či nynější šéf diplomacie Joschka Fischer. Pověstné jsou spory kolem domnělé spolupráce východoněmeckých politiků s tajnou policií, ať už jde o posledního premiéra zaniklé NDR Lothara de Maiziéra, nynějšího předsedu zemské vlády v Braniborsku Manfreda Stolpeho nebo nového ministra hospodářství v berlínském Senátu Gregora Gysiho.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Trailer k filmu Trotsky
Rusové zfilmovali život Trockého. Revoluce je špatná, nabádá seriál

Sto let po Velké říjnové socialistické revoluci vstoupí na ruské televizní obrazovky jedna z jejích nejvýraznějších postav – Lev Trockij. Životopisný seriál...  celý článek

Ilustrační foto
Také jsem obtěžoval ženy, kál se izraelský rabín v modlitbě

Do kampaně upozorňující na skryté sexuální násilí a přehlížené obtěžování se hromadně zapojily také izraelské židovky. Pozornost vzbudilo i pokání rabína, jenž...  celý článek

Ve vodách okolo Grónska plave stále více ker, které ohrožují lodní dopravu.
Stometrová tsunami nebo obří kry. Grónské vody jsou stále nebezpečnější

Na ochranu vesnic na grónském pobřeží se ročně vynakládají miliony dolarů. Podobnou sumu spolkne také monitoring a odstraňování rostoucího počtu obřích...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.