Azylové centrum v durynském městě Gera (18. února 2016)

Azylové centrum v durynském městě Gera (18. února 2016) | foto: AP

Německý ministr chce otevřít deportační centra a posílit kontrarozvědku

  • 135
Německý ministr vnitra Thomas de Maizière navrhuje vytvořit střediska, která by usnadnila a zrychlila deportace odmítnutých žadatelů o azyl. Vzniknout by mohla v blízkosti letišť, napsal v úterý v příspěvku zveřejněném v listu Frankfurter Allgemeine Zeitung. Centralizovat by chtěl de Maizière také systém vnitřní zpravodajské služby.

Vzhledem k nebezpečí teroristických útoků de Maizière rovněž vyzval, aby ústřední vláda dostala více pravomocí v oblasti bezpečnosti. Větší vliv by chtěl mít na deportace migrantů, kteří nezískali azyl. Vyhošťování odmítnutých žadatelů dosud spadá do kompetence jednotlivých spolkových zemí.

Navrhovaná centra pro deportace by podle politika vládní Křesťanskodemokratické strany měla vznikat přednostně „v blízkosti německých dopravních letišť“. Současné zákony to podle něj umožňují. Spolková vláda dlouhodobě tlačí na kabinety jednotlivých spolkových zemí, aby urychlily deportace odmítnutých žadatelů o azyl.

Kromě oblasti deportace migrantů by de Maizière vzhledem k současné bezpečnostní situaci chtěl posílit také pravomoci spolkové policie a kriminálního úřadu.

Výjimky pro uprchlíky

Německá vláda chce kvůli migrantům zavést výjimku z povinnosti vyplácet minimální mzdu. Týkala by se těch, kdo zaměstnávají uprchlíky a přistěhovalce, kteří musí získat dodatečnou kvalifikaci, aby jim úřady v Německu uznaly výuční list získaný v zahraničí. V těchto případech by zaměstnavatelé mohli imigrantům vyplácet pouze částku, která odpovídá té, kterou dostávají učni na praxích. Minimální mzda se od počátku roku zvýšila z 8,5 eura na 8,84 eura za hodinu (z 230 na 239 korun).

Svaz německých zaměstnavatelů se však vyslovil proti. Podle něj by měla výjimka v případě nutnosti doplnění praktických znalostí potřebných pro výkon zaměstnání platit pro uprchlíky i německé občany. Proti jakýmkoli výjimkám je Svaz německých odborů. Zaměstnavatelé podle něj už nyní využívají uprchlíky, kteří „ještě neznají svá práva“, jako levné pracovní síly.

Centralizovat by chtěl také systém civilní kontrarozvědky. V současnosti existuje v každé ze šestnácti spolkových zemí jeden zemský úřad na ochranu ústavy. Zemské úřady nepodléhají Spolkovému úřadu na ochranu ústavy, ale jednotlivým zemským ministerstvům vnitra.

Německo by podle de Maizièra mělo rovněž snížit kritéria pro uznání třetích zemí za bezpečné. Německé úřady nemohou do země, která není považována za bezpečnou, vyhostit odmítnutého žadatele o azyl. Návrh na zařazení Alžírska, Tuniska a Maroka na seznam bezpečných států, který loni předložila spolková vláda, v současnosti blokuje strana Zelených.

S návrhem na změny v bezpečnostním systému de Maizière přišel dva týdny po teroristickém útoku na vánoční trhy v Berlíně, při kterých zahynulo dvanáct lidí včetně české občanky. Pachatelem atentátu byl pravděpodobně Tunisan Anis Amri (více čtěte zde), odmítnutý žadatel o azyl, jehož se Německu nepodařilo vyhostit.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video