Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Německý ministr chce otevřít deportační centra a posílit kontrarozvědku

  11:20aktualizováno  11:20
Německý ministr vnitra Thomas de Maizière navrhuje vytvořit střediska, která by usnadnila a zrychlila deportace odmítnutých žadatelů o azyl. Vzniknout by mohla v blízkosti letišť, napsal v úterý v příspěvku zveřejněném v listu Frankfurter Allgemeine Zeitung. Centralizovat by chtěl de Maizière také systém vnitřní zpravodajské služby.

Azylové centrum v durynském městě Gera (18. února 2016) | foto: AP

Vzhledem k nebezpečí teroristických útoků de Maizière rovněž vyzval, aby ústřední vláda dostala více pravomocí v oblasti bezpečnosti. Větší vliv by chtěl mít na deportace migrantů, kteří nezískali azyl. Vyhošťování odmítnutých žadatelů dosud spadá do kompetence jednotlivých spolkových zemí.

Navrhovaná centra pro deportace by podle politika vládní Křesťanskodemokratické strany měla vznikat přednostně „v blízkosti německých dopravních letišť“. Současné zákony to podle něj umožňují. Spolková vláda dlouhodobě tlačí na kabinety jednotlivých spolkových zemí, aby urychlily deportace odmítnutých žadatelů o azyl.

Kromě oblasti deportace migrantů by de Maizière vzhledem k současné bezpečnostní situaci chtěl posílit také pravomoci spolkové policie a kriminálního úřadu.

Výjimky pro uprchlíky

Německá vláda chce kvůli migrantům zavést výjimku z povinnosti vyplácet minimální mzdu. Týkala by se těch, kdo zaměstnávají uprchlíky a přistěhovalce, kteří musí získat dodatečnou kvalifikaci, aby jim úřady v Německu uznaly výuční list získaný v zahraničí. V těchto případech by zaměstnavatelé mohli imigrantům vyplácet pouze částku, která odpovídá té, kterou dostávají učni na praxích. Minimální mzda se od počátku roku zvýšila z 8,5 eura na 8,84 eura za hodinu (z 230 na 239 korun).

Svaz německých zaměstnavatelů se však vyslovil proti. Podle něj by měla výjimka v případě nutnosti doplnění praktických znalostí potřebných pro výkon zaměstnání platit pro uprchlíky i německé občany. Proti jakýmkoli výjimkám je Svaz německých odborů. Zaměstnavatelé podle něj už nyní využívají uprchlíky, kteří „ještě neznají svá práva“, jako levné pracovní síly.

Centralizovat by chtěl také systém civilní kontrarozvědky. V současnosti existuje v každé ze šestnácti spolkových zemí jeden zemský úřad na ochranu ústavy. Zemské úřady nepodléhají Spolkovému úřadu na ochranu ústavy, ale jednotlivým zemským ministerstvům vnitra.

Německo by podle de Maizièra mělo rovněž snížit kritéria pro uznání třetích zemí za bezpečné. Německé úřady nemohou do země, která není považována za bezpečnou, vyhostit odmítnutého žadatele o azyl. Návrh na zařazení Alžírska, Tuniska a Maroka na seznam bezpečných států, který loni předložila spolková vláda, v současnosti blokuje strana Zelených.

S návrhem na změny v bezpečnostním systému de Maizière přišel dva týdny po teroristickém útoku na vánoční trhy v Berlíně, při kterých zahynulo dvanáct lidí včetně české občanky. Pachatelem atentátu byl pravděpodobně Tunisan Anis Amri (více čtěte zde), odmítnutý žadatel o azyl, jehož se Německu nepodařilo vyhostit.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.