Jakým způsobem budou kurzy pořádány a jak se budou dělat zkoušky, je v rukách zemských vlád. Spory mezi ministry ale panovaly ohledně obsahu kurzů, který má platit pro všechny spolkové země.
Ministři zemí, ve kterých vládne SPD, kritizovali takovou podobu zkoušky, která by vyžadovala obsáhlé znalosti a testovala hodnoty uchazeče.
Země, kde vede CDU/CSU, naopak takový koncept podporují. ČTK uvedla, že například Hesensko dosud dávalo stovku otázek nejen z politiky, kultury a historie, ale i s dotazy, jak hodnotí žadatel popírání holokaustu nebo právo žen na sebeurčení. Obdobný test zavedlo i Bádensko-Württembersko.
Konečnou podobu kurzu navrhne Spolkový úřad pro uprchlíky a migraci, ale ministři se alespoň shodli na tématech, na které by výuka neměla zapomenout. Patří sem například "demokracie", "řešení konfliktu v demokratických společnostech" nebo "základní práva".
"Občanství není formální úkon, kdy jde člověk na úřad a odnese si úřední listinu potvrzující občanství. Člověk se musí se státem také ztotožnit," komentoval dohodu ministr vnitra spolkové země Berlín Erhart Körting.
Německé zpřísnění imigračních podmínek přichází ve chvíli, kdy se o omezení přistěhovalectví rozhoduje i ve Francii. Zákon ministra vnitra Nicolase Sarkozyho, který o omezení imigrace mluvil už po loňských předměstských nepokojích, se projednává v parlamentu.
Stejně jako německá zkouška vyžaduje znalost jazyka a kultury. Proti zpřísnění demonstrovalo v Paříži o víkendu asi pět tisíc lidí.