Německo chce regulovat příliv pracovníků z EU

Německý kancléř Gerhard Schröder v pondělí oznámil návrh dosud bezpříkladných konkrétních omezení pohybu pracovních sil po vstupu kandidátských zemí do EU. Na regionální konferenci v bavorském Weidenu nedaleko českých hranic symbolicky prohlásil, že při jednáních o otevření unie bude mimo jiné iniciovat sedmileté omezení přílivu pracovníků z čekatelských států. V pozadí Schröderova návrhu je snaha tlumit obavy příhraničních německých oblastí z rozšíření Evropské unie.

Podle textu projevu, který v Berlíně předem rozšířil tiskový úřad vlády a který se zabývá výlučně příhraničními aspekty rozšíření EU, kancléř připomněl, že nedávný summit EU v Nice otevřel cestu k otevření společenství po 1. lednu 2003. Spolková vláda je ale odhodlána neponechat své příhraniční oblasti osamocené s jejich obavami z rozšíření.

Sedmileté omezení přílivu pracovních je součástí tzv. pětibodového konceptu k pohybu pracovních sil. Podle Schrödera může být v jeho rámci sedmiletá lhůta ve vztahu k jednotlivým kandidátům i pružně zkrácena. Vyloučen není ani  kontrolovaný pohyb pracovníků.

V dosud ojedinělém vystoupení tohoto druhu Schröder prohlásil, že u 'vhodných kandidátů', kteří k tomu budou mít předpoklady, může být omezení zrušeno ještě předtím, než by mělo vstoupit v platnost. Současně prý ale budou potřebná určitá omezení i v dalších sférách, zvláště pak ve stavebnictví a řemeslné výrobě.

Návrh Německa podpořila celá EU
Schröder dále sdělil, že se společně s Rakouskem na vrcholné schůzce EU zasazoval o zvláštní opatření v hraničních regionech a všichni partneři v EU s tím souhlasili. Evropská komise tak má podle něj na jaře příštího roku navrhnout program upevnění jejich hospodářské akceschopnosti.

Německo, které trvale proklamuje bezvýhradnou podporu rozšíření EU, má asi 800 kilometrů dlouhou hranici s ČR a více než 500 kilometrů dlouhou s Polskem. Rakousko sousedí hned se čtyřmi kandidátskými státy: Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem. Ve Weidenu kancléř zároveň přesvědčoval příhraniční oblasti, že budou z rozšíření těžit více než kterékoli jiné. Oč rychleji se budou rozvíjet trhy v ČR a Polsku, o to větší tam bude poptávka.

Dálnice Norimberk-Praha hned tak hotová nebude
Schröder rovněž poukázal na dosud nedostavěnou německou dálnici A-6 ve směru od Norimberku na Prahu jako na důležitý projekt, ale naděje na rychlé dokončení zbývajícího téměř 40 kilometrů dlouhého úseku od Ambergu směrem na hraniční přechod ve Waidhausu ochladil. Část mezi Pfreimdem a Waidhausem by podle něj mohla být hotova v období 2005-2006, ale o financování části mezi Ambergem a Pfreimdem dosud nebylo rozhodnuto. Kancléř se chce podle rozšířeného textu zasazovat o dokončení poslední části stavby, ale jako termín uvedl až vzdálené roky 2008 až 2009.

Původní návrhy žádaly 15 - 20letá přechodná období
List Berliner Zeitung uvedl, že německá vláda se shodla na nezbytnosti přechodných období po složité, asi rok trvající vnitřní diskusi. Ministerstvo práce sice původně požadovalo patnácti až dvacetileté přechodné období, ale nakonec se dospělo k sedmiletému kompromisu.

Schröder ve Weidenu připomněl, že přechodné lhůty byly uplatněny i pro pracovní síly z Portugalska a Španělska poté, co tyto země byly roku 1985 začleněny do unie.

Přechodná období jsou nutností

Rozumná přechodná opatření jsou v zájmu jak dosavadních členů, tak i kandidátů členství v EU, uvedl Schröder. Brání sociálním napětím a zaručují, že čekatelské země nepřijdou o nutné kvalifikované síly.
Některé regiony, jež za existence komunistického bloku patřily k okrajovým zónám, nemohou nyní samy překonat nevyhnutelný proces přizpůsobení novým podmínkám otevírající se unie, pokračoval Schröder.

Správným řešením přechodných problémů proto mohou být jen časově omezená přechodná opatření týkající se pracovního trhu, konstatoval ministerský předseda.

Spolková vláda podnikne vše, aby se všemi zainteresovanými stranami dospěla ke shodě a opatření prosadila, konstatoval kancléř s tím, že za několik let bude Německo i další dosavadní členské státy naopak potřebovat přísun nových kvalifikovaných pracovníků.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video