Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Německo chce co nejdříve skoncovat se všemi jadernými elektrárnami

  16:04aktualizováno  18:58
Německo chce co nejrychleji skončit s výrobou jaderné energie a investovat do obnovitelných, uhelných a plynových zdrojů, prohlásila kancléřka Angela Merkelová. O termínu odpojení atomových elektráren se bude teprve jednat, podle opozičních sociálních demokratů ale mají být všechny jaderné elektrárny odstaveny nejpozději do roku 2022.

Němci s jadernými elektrárnami končí. | foto: AP

"Všichni chceme opustit jadernou energetiku tak rychle, jak to bude možné, a přejít na zásobování skrze obnovitelné zdroje," řekla kancléřka na tiskové konferenci poté, co o tématu jednala s předsedy vlád spolkových zemí.

Ze schůzky se šéfy zemských vlád vzešel plán, který má podle agentury Reuters šest bodů. Počítá například s úvěrovým programem za pět miliard eur (zhruba 121 miliard Kč), který má podpořit právě rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Odklon od jádra si ale vyžádá i výstavbu nových elektráren na plyn a uhlí.

Němečtí sociální demokraté (SPD), kteří jsou v opozici, požadují návrat k původně dohodnutému termínu odklonu od jaderné energetiky do roku 2022. Předseda vlády spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko Erwin Sellering, který je právě členem SPD, řekl, že nejzazší datum uzavření poslední jaderné elektrárny je právě tento rok.

Podstatnou roli sehrála Fukušima

"Bavili jsme se o plynových a uhelných elektrárnách. Rychlejší odklon od jaderné energetiky povede k tomu, že budeme elektrárny nahrazovat," dodala Merkelová s tím, že omezení jaderné energetiky s sebou rovněž ponese nutnost zvýšit energetickou účinnost jiných zdrojů, které produkují více emisí skleníkových plynů.

Vláda by se balíkem zákonů, který přechod od atomové energie umožní, měla zabývat v červnu. Kancléřka se chce se zemskými premiéry sejít 3. června, o tři dny později chce kancléřka novelu zákona o atomové energii schválit v kabinetu, aby ji 17. června mohla odsouhlasit horní komora německého parlamentu.

V rozhodnutí sehrála podstatnou úlohu katastrofa v Japonsku. Německo už v polovině března vyhlásilo tříměsíční moratorium na prodlužování životnosti atomových elektráren, během něhož měla být prověřena jejich bezpečnost. V sedmi nejstarších blocích, postavených před rokem 1980, měla být do té doby přerušena výroba (více čtěte zde).

Němci už odstavili 19 elektráren

V Německu je v provozu 17 jaderných elektráren, dalších 19 už Němci definitivně odstavili. V loňském roce vyrobily německé jaderné elektrárny asi 27 procent veškeré elektřiny. Rozmach atomové energetiky Německo zažilo po ropných krizích v 70. letech. Vůbec první jaderný reaktor sloužící výrobě elektřiny spustili vědci z Technické univerzity v Mnichově v roce 1957 v Garchingu.

Nedůvěra vůči jaderné energetice mezi německými politiky i veřejností narostla po vážných nehodách jaderných elektráren v americkém Three Mile Island v roce 1979 a ukrajinského Černobylu v roce 1986. Vlády Helmuta Kohla proto v 80. letech už výstavbu dalších jaderných zdrojů nenavrhly. Poslední německá jaderná elektrárna v Neckarwestheimu byla dokončena v roce 1989.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

„Náš pochod vpřed nic nezastaví!“ Severokorejská propaganda se vysmívá...
Celou Ameriku máme v dosahu. Kim nechal natisknout nové úderné plakáty

Zářivé barvy, dramatické výjevy a bombastická hesla. To jsou hlavní atributy severokorejské propagandy. Režim Kim Čong-una v atmosféře zjitřených vztahů se...  celý článek

Hraniční přechod Nathu La mezi Indií a Čínou leží vysoko v Himálaji (10....
Asijské mocnosti se přou o kousek Himálaje, maličký Bhútán tají dech

Na hranicích Číny a Indie to v posledních týdnech jiskří. V odlehlých končinách Himálaje ožil letitý územní spor, v němž obě jaderné velmoci nešetří ostrými...  celý článek

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.