Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Německo chce co nejdříve skoncovat se všemi jadernými elektrárnami

  16:04aktualizováno  18:58
Německo chce co nejrychleji skončit s výrobou jaderné energie a investovat do obnovitelných, uhelných a plynových zdrojů, prohlásila kancléřka Angela Merkelová. O termínu odpojení atomových elektráren se bude teprve jednat, podle opozičních sociálních demokratů ale mají být všechny jaderné elektrárny odstaveny nejpozději do roku 2022.

Němci s jadernými elektrárnami končí. | foto: AP

"Všichni chceme opustit jadernou energetiku tak rychle, jak to bude možné, a přejít na zásobování skrze obnovitelné zdroje," řekla kancléřka na tiskové konferenci poté, co o tématu jednala s předsedy vlád spolkových zemí.

Ze schůzky se šéfy zemských vlád vzešel plán, který má podle agentury Reuters šest bodů. Počítá například s úvěrovým programem za pět miliard eur (zhruba 121 miliard Kč), který má podpořit právě rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Odklon od jádra si ale vyžádá i výstavbu nových elektráren na plyn a uhlí.

Němečtí sociální demokraté (SPD), kteří jsou v opozici, požadují návrat k původně dohodnutému termínu odklonu od jaderné energetiky do roku 2022. Předseda vlády spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko Erwin Sellering, který je právě členem SPD, řekl, že nejzazší datum uzavření poslední jaderné elektrárny je právě tento rok.

Podstatnou roli sehrála Fukušima

"Bavili jsme se o plynových a uhelných elektrárnách. Rychlejší odklon od jaderné energetiky povede k tomu, že budeme elektrárny nahrazovat," dodala Merkelová s tím, že omezení jaderné energetiky s sebou rovněž ponese nutnost zvýšit energetickou účinnost jiných zdrojů, které produkují více emisí skleníkových plynů.

Vláda by se balíkem zákonů, který přechod od atomové energie umožní, měla zabývat v červnu. Kancléřka se chce se zemskými premiéry sejít 3. června, o tři dny později chce kancléřka novelu zákona o atomové energii schválit v kabinetu, aby ji 17. června mohla odsouhlasit horní komora německého parlamentu.

V rozhodnutí sehrála podstatnou úlohu katastrofa v Japonsku. Německo už v polovině března vyhlásilo tříměsíční moratorium na prodlužování životnosti atomových elektráren, během něhož měla být prověřena jejich bezpečnost. V sedmi nejstarších blocích, postavených před rokem 1980, měla být do té doby přerušena výroba (více čtěte zde).

Němci už odstavili 19 elektráren

V Německu je v provozu 17 jaderných elektráren, dalších 19 už Němci definitivně odstavili. V loňském roce vyrobily německé jaderné elektrárny asi 27 procent veškeré elektřiny. Rozmach atomové energetiky Německo zažilo po ropných krizích v 70. letech. Vůbec první jaderný reaktor sloužící výrobě elektřiny spustili vědci z Technické univerzity v Mnichově v roce 1957 v Garchingu.

Nedůvěra vůči jaderné energetice mezi německými politiky i veřejností narostla po vážných nehodách jaderných elektráren v americkém Three Mile Island v roce 1979 a ukrajinského Černobylu v roce 1986. Vlády Helmuta Kohla proto v 80. letech už výstavbu dalších jaderných zdrojů nenavrhly. Poslední německá jaderná elektrárna v Neckarwestheimu byla dokončena v roce 1989.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Na Slovensku odsoudili exministry, miliardový tendr vyvěsili na nástěnku

Slovenský soud uznal dva bývalé ministry vinnými z machinací při miliardovém tendru. Uložil jim za to dlouholeté tresty. Další tři obžalované, kteří se jako...  celý článek

Začal sjezd Komunistické strany Číny. Čeká se, že na něm upevní své postavení a...
Komunisté v Číně zahájili sjezd. Očekává se, že na něm Si upevní moc

V Pekingu ve středu začal sjezd vládnoucí Komunistické strany Číny, od něhož se čeká upevnění moci prezidenta Si Ťin-pchinga a výměna většiny představitelů...  celý článek

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš na předvolebním mítinku v Praze (28. září 2017)
Američané si lámou hlavu: Vydá se Babiš po volbách Orbánovou cestou?

Andrej Babiš se nápadně podobá Donaldu Trumpovi a výsledek parlamentních voleb naznačí, jestli se Česko zařadí po bok Polska a Maďarska, čímž by se evropská...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.