Sedmdesátiletí moderátoři a moderátorky přinášejí do německých domácností ranní zprávy, předpovědi počasí i humornou náladu.
"Důchodci-moderátoři moderovali ranní zprávy, a to v rámci tematického týdne, který každý rok ARD pořádá. Tentokrát má název Více času pro život – šance stárnoucí společnosti," vysvětluje Annette Metzinger, tisková mluvčí WDR, televizní stanice, která se na programu podílí.
V rámci tématu a za účelem získání dokonalé reportáže se například šestašedesátileté moderátorské eso ARD, Sven Kuntze, nastěhoval na devět týdnů do jednoho z kolínských domovů důchodců. Sven Kuntze není jediným zástupcem starší generace na televizních obrazovkách.
Na zpravodajském kanálu n-tv uvádí pořady Manfred Bleskin, osmapadesátiletý novinář, podobně jsou na tom i další stanice. Moderátoři nad čtyřicet let nejsou v Německu výjimkou.
V Česku si něco takového zatím nedokážeme představit. Jak se shodují mluvčí televizních kanálů, průměrný věk moderátorů je mezi třiceti a čtyřiceti lety.
"Víte, v Německu je možné sáhnout pro moderátorské hvězdy z dřívější doby. U nás to je pochopitelně mnohem těžší, protože bychom museli sahat do komunistické éry, a to rozhodně nechceme," vysvětluje Ladislav Šticha, mluvčí České televize.
Ani nejsilnější televizní stanice něco podobného vyzkoušet nehodlá: "Nic takového nechystáme," tvrdí Veronika Šmítková, mluvčí Novy.
Sedmdesátiletí moderátoři jsou i pro veřejnoprávní ARD experimentem. "To je pravda. Je to jednorázová záležitost," potvrzuje Stefanie Lenzová z ARD.
Důchodce si předcházejte
Jaký paradox. Letošní tematický týden ARD totiž mnohem více koresponduje se současným velkým fenoménem – budoucností Německa se stává téměř odepsaná generace. To, co na první pohled vypadá jako experiment, je pouhým logickým vyústěním vývoje.
ARD není jedinou firmou, která se snaží vlichotit do přízně rostoucí části populace. Senioři přestávají být zátěží a stávají se hnacím motorem. Ekonomiky i politiky.
Demografický vývoj v Německu jasně ukazuje, kdo bude v příštích desetiletích nejsilnější koupěschopnou částí obyvatelstva, kdo bude nejsilnější voličskou základnou. Tomu se přizpůsobují obchodní řetězce, které ve svých letácích nabízejí stále více zboží pro aktivní stáří, tomu se přizpůsobují politici, kteří neplánovaně zvyšují penze na úkor současných vydělávajících.
Navzdory obecnému trendu však moderátoři-penzisté možná nevydrží dlouho. Nejen proto, že jim brzy skončí angažmá. Štvanice na důchodce. Válka generací. Tak znějí titulky velkých deníků v posledních dnech.
V Německu se rozhořela ostrá debata o smysluplnosti prosazování práv seniorů na úkor mladých. Sudem prachu se stalo mimořádné zvýšení důchodů o 1,1 procenta během tohoto roku, které odsouhlasila vláda a které přimělo k vyhrocenému výroku i bývalého německého spolkového prezidenta Romana Herzoga. Ten nazývá Německo "republikou důchodců, důchodovou demokracií".
Jak uvedl deník Die Welt, Herzog je nespokojen s mírou péče, jakou politické strany věnují penzistům. Podle jeho slov je to až "nadměrný ohled".
Spolkový exprezident dokonce tvrdí: "To by nakonec mohlo vést k tomu, že staří budou obrazně řečeno vykrádat mladé." Svým prohlášením otevřel jednu z největších mezigeneračních debat posledních let.
Spolková kancléřka Angela Merkelová k ní v programu ARD řekla: "Podle mého z toho nebude nikdo nic mít, pokud se budou mladí štvát proti starým."
Totéž tvrdí i spolkové ministerstvo pro rodinu, seniory, ženy a mládež. "Smyslem není vést Německo k tomu, aby se stalo zemí, v níž bude žít jedna skupina obyvatel na úkor druhé," říká Andreas Aumann z tiskového oddělení. "Cílem naší politiky je společnost, v níž budou žít všechny generace pospolu," doplňuje mluvčí.
