Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Německá menšina v Čechách je minulost, říká Němka, která po válce zůstala

  8:20aktualizováno  8:20
Po válce přečkala odsuny Němců a spolu s rodinou zůstala v České republice. Do roku 1968 se ale osmaosmdesátiletá Greta Bauerová ke své národnosti raději nehlásila a na veřejnosti mluvila jen česky. Za svou práci pro německou menšinu v republice získala důchodkyně vyznamenání.

Greta Bauerová (88 let) přebírá medaili Adalberta Stiftera za celoživotní práci v oblasti kulrury německé menšiny v Čechách. | foto: Karel PešekMF DNES

Dnes osmaosmdesátiletá Greta Bauerová z Ústí se od Pražského jara, které uvolnilo tuhé poměry i vztah k německé menšině, angažovala ve prospěch oživení národnostní identity svých krajanů v celé zemi. Předsedá i pobočce Kulturního sdružení občanů německé národnosti v České republice.

V pondělí 12. září za to získala nejvyšší vyznamenání Sudetoněmeckého krajanského spolku za kulturní počin. Medaili nazvanou podle slavného česko-německého spisovatele Adalberta Stiftera dostala z rukou prezidenta spolkového sněmu landsmanšaftu Wernera Nowaka.

Jak vaše rodina přestála odsun?
Naši byli antifašisté, hlavně otec byl proti Hitlerovi, takže směli zůstat. Manžel, který byl také Němec, tu zůstal spíš náhodou. Jako voják se dostal do sovětského zajetí a po propuštění se vrátil a musel na práce k českému sedlákovi. Odtud byl propuštěn na konci roku 1947 za účelem odsunu, ale záhy byly odsuny zastaveny, tak tady zůstal.

Jaké bylo postavení Němců po válce?
Zpočátku zlé a německy mluvit na veřejnosti bylo jako hřích. Dokonce Češi, když uměli německy a mluvili tak s námi, dostávali pokuty. Ale můj muž uměl dobře česky, měl rok české školy a rok žil v české rodině. I já měla nějaké školní vědomosti a i moji rodiče tak nějak uměli.

Cítili jste se tu jako občané nižší kategorie?
My jsme se přestěhovali z rodného Jablonce na vesnici Tisá na Ústecku. A na venkově to nebylo tak tvrdé jako ve městě. Kdybych bývala zůstala ve svém jabloneckém bytě, tak by to dopadlo hůř.

Jak jste mluvili v rodině?
U našich tří dětí jsme němčinu udržovali, ve škole se učilo jen česky, ony samy pak využily, co potřebovaly. Ale ve smíšených rodinách to nebylo tak jednoduché. Byly pod větším tlakem a dával se pozor, aby jejich děti byly jó česky vychované.

Jak se podařilo prosadit nápad s německými spolky v bývalé ČSSR?
V roce 1968 byla trochu volnější atmosféra. S podporou odborů jsme požádali o založení podobné menšinové organizace, jako měli Maďaři na Slovensku nebo Poláci na Těšínsku. Dostali jsme svolení shora, ale těžké bylo přesvědčit lidi, aby se zapojili. Báli se, že jim po tom, co se veřejně přihlásí k německé národnosti, vezmou důchod, nebo je propustí z práce.

Jak to vidíte s budoucností německé menšiny v Čechách?
To už je minulost, naše děti se integrovaly do české společnosti. Je samozřejmost, že mají dva mateřské jazyky, ale v rodinách se už většinou mluví česky. Tady to prostě nefungovalo jako třeba v Německu, kde jsou celé čtvrtě Turků. V Československu se snažili, aby v jedné vesnici nezůstaly víc než tři německé rodiny. To bylo moc rozptýlené na to, aby se nějaká ucelenější komunita udržela.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Drahoš s manželkou a dobrovolníky, kteří ho poslali do boje o Hrad tím, že...
Drahoš: Kdo je trestně stíhán, neměl by usilovat o pozici premiéra

Nedovedu si představit, že člověk, který je trestně stíhán, by se mohl na sto procent věnovat funkci, jako je premiérská, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz...  celý článek

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.