ODPOVĚDI IGORA NĚMCE ČTĚTE ZDE
Pokuta za nezákonné používání kamer hrozí hotelu Savoy. Odborníci z Úřadu na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) zjistili, že hotel je doslova prošpikován bezpečnostními kamerami. Záznam, který jimi byl pořízen a který zachytil schůzku vlivného lobbisty Miroslava Šloufa s Jiřím Weiglem, prezidentovým kancléřem, zveřejnila média těsně před volbou hlavy státu.
Zatímco monitorování hotelů a dalších společných prostor je podle pracovníků ÚOOÚ při dodržení určitých pravidel možné, zákoník práce ale zakazuje používání kamer ke sledování pracovníků na pracovišti a ve společných prostorách. "Také například pro zveřejnění fotografie v interním elektronickém adresáři je potřeba souhlasu zaměstnance," upozornil Němec.
O jakémkoli sledování kamer bychom měli být podle odborníků úřadu informováni. "Neexistuje přesný předpis, ale oznámení by mělo být umístěno viditelně ještě před vstupem do monitorovaného prostoru," vysvětlil předseda úřadu.
Po "kauze Savoy" se na ÚOOÚ obrátilo množství provozovatelů restauračních a hotelových zařízení s dotazem, zda právě v jejich případě nedochází k porušení zákona. "Spolupracujeme s asociací sdružující provozovatele těchto zařízení a snažíme se zajistit, aby prostor byl monitorován, ale zároveň nebyl porušen žádný zákon," uvedl Igor Němec.
Trochu jiná situace je v případě umístění policejních bezpečnostních kamer. "Pro ně existuje výjimka ze zákona, takže například na ulici nás mohou sledovat tyto policejní kamery, a to i bez upozornění," doplnil Němec.
Bránit se příliš nemůžeme ani v případě záznamu nebo fotografií pro zpravodajské příspěvky v médiích. "Je-li fotografie nebo záznamu použito v rámci zpravodajství, lze je zveřejnit. Jinak je možné se bránit soudní cestou," radí Němec.
Zákon je však poměrně vstřícný k majitelům i nájemníkům bytových domů. Těm umožňuje v případě souhlasu všech nájemníků umístit do domu kamery, které by odradily vandaly a zloděje a ochraňovaly tak obyvatele domu.
Chybí jasný zákon, říkají odborníci
Kromě "kauzy Savoy" řeší úřad i další případy. Například z loňského července. Oko městské bezpečnostní kamery v Plzni bylo totiž zamířeno přímo do okna jednoho z bytů, místo aby sledovalo dopravní situaci na křižovatce. Vyšetřování prokázalo, že strážník, který s kamerou manipuloval, ji zapomněl odpojit z veřejného internetového vysílání.
"Kamerovou válku" vede s úřadem i město Dubí. To chtělo kamery umístit na ulici, kde mají své sídlo nevěstince. Záznam by tak mohl zachytit i jejich návštěvníky.
"Podnětů k prošetření událostí spojených se záznamy kamery máme hodně. Ukazuje se, že tu citelně chybí zákon, který by použití kamerových systémů jasně a přesně popisoval," uvedla mluvčí ÚOOÚ Hana Štěpánková.
