Za pár dnů bude Senát schvalovat změnu Ústavy s přímou volbou prezidenta. Bavili jste se v ODS o tom, že to, co budou chtít strany občanům říci v kampani před krajskými a senátními volbami, bude zcela překryto řekněme show jednotlivých kandidátů, kteří budou objíždět republiku, a že to stranám zboří kampaň?
My jsme se o tom zatím nebavili, protože jsme si dali harmonogram kroků, jak bude ODS postupovat, a tím prvním je definitivní schválení přímé volby v Senátu. Teprve potom, až bude zcela zřejmé, že přímá volba platí, ODS bude muset konat další kroky. Riziko, o kterém mluvíte, hrozí, že se zcela setře krajská kampaň a kampaň do třetiny Senátu. Společnost podle mého touží po tom, aby došlo k nějakému uklidnění poměru, aby nebyla tak rozjitřená politikou. Prezidentská kampaň k uklidnění určitě nepřispěje, myslím, že to bude velký mediální cirkus.
Minulý týden lidovci, kteří mají zástupce jen v Senátu, přišli s tím, že mají dva různé kandidáty - pro přímou volbu a pro volbu v parlamentu. Pak se toho Petr Pithart, který odmítá přímou volbu, úplně vzdal. Ukázalo to ale na problém, že ne všichni kandidáti jsou ochotni účastnit se každého typu voleb. Přemýšlela jste, zda by vás lákala víc volba v parlamentu, nebo přímá volba?
Nebudu teď mluvit o své osobě jako kandidátovi, dovolím si to zobecnit. Samozřejmě nad tím tématem přemýšlí každá politická strana, koho nasadit do kterého typu voleb, protože v přímé nebo nepřímé volbě mají šanci odlišní kandidáti. To je jednoznačné. A také ti kandidáti, nebo ti, kteří budou uvažovat, že by do takového klání šli, budou zvažovat, zda vůbec mají v některém typu voleb šanci. Asi by nešli slepě na porážku, kdyby věděli, že nemají vůbec naději.
Kdo myslí vážně kandidaturu na Hrad, má jít do obou typů voleb
A vy si myslíte, že byste měla šanci spíše v přímé volbě, nebo v parlamentní?
Já to řeknu ještě takhle. Kandidát si nemá příliš vybírat, jestli půjde do přímé nebo do nepřímé volby, protože buďto v něm je pocit, že je pro Českou republiku, pro společnost, pro současné dění osobou, která tomu může napomoci, a v tu chvíli způsob volby není podstatný, prostě je v něm přesvědčení, že se má zúčastnit, protože má co dát. Anebo to v něm není a potom je to složitější úvaha, že hledá jenom tu snadnější cestu, ve chvíli, kdy mu to přinese výsledek. Kdybych to řekla idealisticky - ten, kdo to myslí vážně, se má zúčastnit obou typů voleb a moc se nevymlouvat. Ten, kdo si spočítá šance a vezme to trošku matematicky a zjistí, že by to byl marný boj, tak bude postupovat tak, jak jsem řekla před chvílí.
Miroslava Němcová
Ve vás to přesvědčení je?
Nezlobte se, já jsem vám řekla, jak jsem o tom přemýšlela, a všechny další věci, které si budeme říkat na téma prezidentských voleb, si musíme říci nejdřív v ODS, protože to fakt nebude jednoduché.
Bavili jste se o tom s Přemyslem Sobotkou? Protože on už vyhlásil svou kandidaturu, získává si pro ni podporu v některých organizacích? Vy sama něco takového uvnitř ODS děláte?
Nedělám nic takového a s Přemyslem Sobotkou jsme se na toto téma nebavili.
Jakým způsobem vybere ODS kandidáta? Budou to podobně jako u republikánů v USA primárky nebo se sejde grémium a pak to potvrdí výkonná rada?
I to je součástí toho, co nás čeká, toho rozhodnutí. Je možných několik způsobů. Když jsme nominovali naše kandidáty do evropských voleb, tak o této kandidátní listině rozhodovala výkonná rada. Grémium ji navrhlo, výkonná rada potvrdila a nekonaly se nějaké primárky. Je možné to udělat tímto způsobem, ale je možné to udělat i kongresem nebo jiným způsobem. Všichni členové ODS by mohli korespondenčně dát svůj názor.
Ve kterou chvíli natvrdo řeknete - ano, chci se zúčastnit prezidentské volby?
Tohle rozhodnutí očekávám v jarních měsících.
Dvě miliardy ročně pro církve se najít mohou a musí
V nejbližší době dorazí do Sněmovny návrh církevních restitucí. V minulém volebním období zkrachovaly, protože se našlo několik poslanců ODS, kteří se přidali k opozici a nepodporovali církevní restituce. Nemůže se tahle věc opakovat? To se vás ptám spíš jako první místopředsedkyně ODS.
Na základě jednání, která byla na začátku roku, kdy se koalice shodla na společném postupu, alespoň jsem to tak vnímala - ona už byla dříve, ale pak se to nějak zadrhlo ze strany Věcí veřejných - nezaznamenala jsem v poslaneckém ani senátním klubu, v pondělí byla i výkonná rada ODS, že to část strany nebo jednotlivci nepodpoří.
Může si Česká republika z finančních důvodů dovolit kromě vrácení majetku vyplácení 60 miliard korun církvím?
Samozřejmě se bavíme o tom, kde všude se škrtá a kde všude se šetří. Ty dvě miliardy ročně, které mají být po dobu třiceti let vypláceny jako odškodnění za majetek, který nebude materiálně vydáván, znamenají z 1 178 miliard, což je rozpočet na letošní rok, dvě miliardy, ať si každý ten poměr udělá. Jsem přesvědčena, že tyhle peníze se najít musí, že to není tak složitý problém.
Dokáže si stát ohlídat, aby nebyl vydán majetek, o který církve přišly už před únorem 1948, třeba pozemkovou reformou za první republiky?
Ano, tahle otázka se objevuje, stejně jako otázka toho, zda skutečně církve byly vlastníky těchto pozemků, těch majetků, které se budou vydávat. To je důležité téma a bude nutné, aby všechny materiály, které budou doprovázet ten zákon, byly transparentní. Aby bylo jasné a nezpochybnitelné, že je to tak, jak je to v zákoně napsáno, a nemůžeme se dostat před rok 1948. A že bude jasné, zřejmé a nezpochybnitelné, že ten majetek nepatřil státu a tudíž se vrací.
Referendum o přijetí eura bude za čtyři, pět nebo deset let
ODS potvrdila postup svého předsedy při vyjednávání o případném připojení se Česka k rozpočtové unii. S tím, že ODS chce referendum v okamžiku, kdy se bude rozhodovat o přijetí eura, a odmítáte obecné referendum. Nedostali jste se trochu do pasti, když bez dohody s ČSSD referenda nedosáhnete a ona to podmiňuje obecným referendem?
Ano, sociální demokracie to teď takto podmínila. Ale tím, že my říkáme, že to referendum chceme až o přijetí eura, a víme dobře, že to nebude v nejbližších čtyřech, pěti a podle mého názoru ani v deseti letech, tak stanovisko ČSSD nebo stanovisko politického spektra určitě bude k jednání a není nutné se zabývat tím, jaká jsou stanoviska nyní.
Má smysl, abyste říkali lidem, že chcete referendum, když nebude dřív než za čtyři, pět nebo deset let?
Má smysl to říci, aby uvažovali nad tom, že je možná takové rozhodnutí čeká. Možná jako avízo - zajímejte se o to téma, dívejte se na svět kolem sebe, uvažujte o tom, co chcete, abyste mohli rozhodnout.
Prezident Václav Klaus vyzval vládu, aby se nechovala alibisticky a řekla jasné ano nebo jasné ne připravované evropské smlouvě. Co byste doporučila svým kolegům ve vládě?
Ještě jsme tu smlouvu neviděli, takže říkat teď, jak by se mělo nebo nemělo hlasovat, zatím nejde. Až ji uvidíme, tak se o tom budeme bavit. Nemůžete říci ano nebo ne na něco, co jste ještě neviděl.
Paní předsedkyně, organizační výbor Sněmovny se dohodl na plánu zahraničních cest. Mezi nimi jsou i dvě za tři čtvrtě milionu korun, do Indonésie a Etiopie. Mají takovéto zahraniční cesty podle vás smysl?
Vy jste řekl správně, že je to schválený plán cest, nikoli schválené cesty samotné, jejich uskutečnění. To se ukáže, až nám předseda příslušného výboru, zemědělského v případě Indonésie a pro životní prostředí v případě Etiopie, předloží přesný plán toho, co by v té zemi měli dělat, koho navštíví, která témata budou projednávat a jaký užitek by to mělo pro Českou republiku.
Je tedy ještě možné, že ty cesty neschválíte, když vás parlamentní výbory nepřesvědčí, že budou mít užitek vzhledem k vynaloženým nákladům?
Ano, to je docela dobře možné. Zatím je schválený rámcový plán. I v minulosti se stalo, že ty cesty uskutečněny nebyly, například proto, že nebyl nalezen termín, který by se hodil oběma stranám, nebo proto, že ta náplň nebyla taková, aby stálo za to vyjet. Takže to klidně možné je.
