Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Němci zvažují odchod z Afghánistánu

  8:45aktualizováno  8:45
Událost, při které německá armáda před dvěma týdny neúmyslně zabila civilisty v Afghánistánu, Němci otřásla. A nyní německé ministerstvo zahraničí podle včerejší zprávy týdeníku Der Spiegel obhajuje návrat zhruba 4 200 vojáků domů.
Německé ministerstvo zahraničí obhajuje návrat zhruba 4 200 vojáků zpět do vlasti

Německé ministerstvo zahraničí obhajuje návrat zhruba 4 200 vojáků zpět do vlasti | foto: Profimedia.cz

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, který kandiduje v nynějších volbách na kancléře za sociální demokracii, podle magazínu připravil desetibodový plán stažení německých vojáků z Afghánistánu. První německá stanoviště by chtěl zrušit do roku 2011.

Ministerstvo zahraničí pravost dokumentu potvrdilo. Vše se určitě bude líbit levici i mnoha voličům. Dvě třetiny Němců si přejí uzavření základen a stažení vojáků. A souhlasí s tím i ruský velvyslanec v Kábulu.

"Čím víc vojáků sem nahrnete, tím větší problémy tu budete mít," řekl v rozhovoru pro agenturu AP Zamir Kabulov. Podotýká, že v roce 2002 bojovalo v Afghánistánu zhruba 5 000 amerických vojáků a Taliban kontroloval jen malý cíp na jihovýchodě země.

"Teď už Taliban bojuje i v klidných provinciích Kunduz a Baghlán s vašimi sto tisíci vojáky (NATO). Pokud je tento trend pravidlem, pak při rozmístění 200 tisíc vojáků bude celý Afghánistán patřit Talibanu," dodal.

Německá kancléřka Angela Merkelová však vojáky hájí a tragickou nehodu chce nechat vyšetřit.

Mylný příkaz k náletu

Pacifismus, který Němci vyznávají od druhé světové války, rozprášil před deseti dny Georg Klein, velitel německého rekonstrukčního týmu v severoafghánské provincii Kunduz. - čtěte zde

Předminulý pátek nařídil americkým stíhačkám bombardování dvou cisteren ukradených bojovníky Talibanu. Letecký útok se však změnil v masakr, protože u jedné z cisteren byli vesničané, kterým Taliban prodával benzin, aby cisterny odlehčil. Včera afghánská vládní komise oznámila, že podle jejího šetření při masakru zahynulo téměř sto lidí včetně třiceti civilistů.

Kancléřka Angela Merkelová, Steinmeierova volební konkurentka, vojáky hájí. Nic jiného jí nezbývá. A žádá spolu s Francouzi a Brity, ať se svolá nová konference pod záštitou OSN o Afghánistánu.

Doufá, že by se jim podařilo zrychlit a zlepšit trénování místních lidí na policisty a že by se zavedl časový plán odsunu, ve kterém by Afghánci převzali vládu nad zemí. Zatím to nejde. Odchod armády by zemi vrhl do chaosu většího, než v jakém ho kdysi nechala sovětská vojska.

"Musíme v Afghánistánu zůstat tak dlouho, jak bude třeba, a zůstaneme... Odejít by přišlo mnohem dráž než zůstat, a to vzhledem k hluboké nestabilitě v Pákistánu a ve Střední Asii. Posílilo by to extremisty na celém světě," říká šéf NATO Anders Fogh Rasmussen.

Steinmeierova strategie by znamenala například rozšíření tréninkových programů pro afghánské policisty. Před odchodem by do Afghánistánu muselo přijet ještě více vojáků. Německá základna ve Fajzabádu by se podle plánu stala "výcvikovým střediskem" už do roku 2011. Zároveň by mohl vzniknout fond pro Afghánce, který by pomohl přívržencům Talibanu vrátit se do civilu.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Bostonu se sjeli příznivci krajní pravice, proti nim demonstrovalo 40 000...
V Bostonu demonstrovala krajní pravice, postavily se jí desetitisíce lidí

Při sobotních demonstracích v americkém Bostonu zadržela policie 27 lidí. Na sobotu ohlásili pochod konzervativní aktivisté, kteří akci označili za shromáždění...  celý článek

Americký válečný křižník Indianapolis, který 30. července 1945 potopila...
Američané objevili vrak křižníku Indianapolis, který převážel atomovku

V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Šlo o poslední větší válečnou loď...  celý článek

Hraniční přechod Nathu La mezi Indií a Čínou leží vysoko v Himálaji (10....
Asijské mocnosti se přou o kousek Himálaje, maličký Bhútán tají dech

Na hranicích Číny a Indie to v posledních týdnech jiskří. V odlehlých končinách Himálaje ožil letitý územní spor, v němž obě jaderné velmoci nešetří ostrými...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.