Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Němci zpřístupnili výpovědi nuceně nasazených on-line

  16:49aktualizováno  16:54
V Berlíně dnes zprovoznili audiovizuální internetový archiv s výpověďmi lidí, kteří byli za druhé světové války nasazeni na nucené práce v nacistickém Německu. Jsou mezi nimi i desítky Čechů a Češek. Archiv dokumentuje příběhy 354 lidí, tvůrci zamýšlejí rozšíření na 590 svědectví.

Karta jedné z nuceně nasazených Anny P. | foto: Zwangsarbeit-archiv.de

Na internetových stránkách Nucená práce 1939-1945 je ode dneška možné si pustit výpovědi stovek lidí, kteří vykonávali nucené nebo otrocké práce pro nacistické Německo. Je mezi nimi i 40 Čechů a Češek a pamětníci z dalších 25 zemí. Do digitálního archivu může nahlédnout každý po příslušné registraci, jejíž součástí je vysvětlení účelu návštěvy portálu.

NUCENÁ PRÁCE 1939-1945

Archiv se svědectvími stovek nuceně nasazených

On-line archiv nyní obsahuje 354 záznamů rozhovorů různé délky. Dohromady jich bude 590, z toho 398 se zvukem a 192 i s obrazem. Dokumentaristé natočili celkem dva tisíce hodin záznamů.

Databáze má uchovat vzpomínku na více než dvanáct milionů lidí, kteří byli proti své vůli pracovně nasazeni pro nacistické Německo. Těžiště tvoří výpovědi lidí ze střední a východní Evropy.

V databázi je také dvacítka českých mužů a dvacítka žen, z nichž deset je zachyceno ve videorozhovorech. Mezi ty patří i příběh Miroslava Doležala, se kterým natočili badatelé více než tříhodinový materiál. Návštěvník si může přečíst transkripci rozhovoru i jeho německý překlad.

Oběti z Ukrajiny, Polska, bývalého Sovětského svazu i Československa přibližují dřinu v dolech, zemědělství a průmyslu, ať už ji museli vykonávat jako vězni koncentračních táborů nebo třeba jako váleční zajatci. Mnozí z nich hovořili o svých negativních zážitcích poprvé.

Archiv má kromě vzdělávacího účelu sloužit i jako předmět zkoumání pro historiky.

"PRO DOBRÉ ÚČELY"

Je to využití vědy a techniky pro dobré účely, na rozdíl od války, kdy se věda a technika používala na ničení lidí."

Vedoucí projektu, historička Gertrud Pickhanová ze Svobodné univerzity, upozornila, že projekt nově nahlíží na pozitivní i negativní stránky německých dějin. Svědkové nasazení totiž vyprávějí i o Němcích, kteří se snažili nuceně nasazeným život ulehčit.

"Je to využití vědy a techniky pro dobré účely, na rozdíl od války, kdy se věda a technika používala na ničení lidí," podotkl český viceprezident Mezinárodního osvětimského výboru Felix Kolmer. On sám prožil nucené práce i hrůzy tří koncentračních táborů včetně Osvětimi.

Odborníci dodnes nevědí přesně, kolik lidí hitlerovci na nucené práce odvedli. Odhadují ale, že pro německou válečnou mašinerii pracovalo sedm až deset milionů lidí převážně ze střední a východní Evropy. Polovina z nich nasazení nepřežila. Odškodnění se dočkal jen zlomek z nich.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ruští vyšetřovatelé viní režiséra Kirilla Serebrennikova ze zpronevěry 68...
Jako za Stalina. Ruské umělce vyděsilo zatčení avantgardního génia

Kirill Serebrennikov ruské vládnoucí kruhy dráždil už dlouho. Kritizoval anexi Krymu, hájil homosexuály a bez ohledu na výhrůžky se snažil provozovat divadelní...  celý článek

Čína zakáže transplantace orgánů od popravených vězňů. Ilustrační snímek
V Egyptě odhalili obchod s lidskými orgány. Dárci byli chudí a uprchlíci

Egyptská policie rozkryla gang dvanácti lidí, kteří v nemocnici v Gíze obchodovali s lidskými orgány. Mezi zatčenými jsou i tři lékaři, kteří se právě chystali...  celý článek

Čtenářka Marcela Nováková vyfotila krátce po půlnoci lesní požár u sjezdu z...
Požár u Benkovace zažehla mladá Chorvatka. Chtěla se mstít Srbům

Chorvatští hasiči pokračují v boji s řadou požárů, které v posledních dnech ničí rozsáhlou oblast podél jadranského pobřeží. Některé se už podařilo dostat pod...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.