Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Němci zavřou své jaderné elektrárny do roku 2022, děsí je Fukušima

  7:17aktualizováno  9:33
Německo uzavře všechny své jaderné elektrárny nejpozději do roku 2022. Dohodla se na tom německá koaliční vláda. Němci se začali odklánět od jaderné energie letos v březnu v reakci na jadernou krizi v Japonsku.
Ilustrační

Ilustrační | foto: Profimedia.cz

Rozhodnutí německé vlády oznámil ministr životního prostředí Norbert Röttgen po nedělním jednání vládnoucí koalice, které se protáhlo až do pondělních ranních hodin. "Je to definitivní. Posledním datem pro poslední tři jaderné elektrárny je rok 2022," prohlásil podle televize BBC.

Röttgen uvedl, že sedm nejstarších německých reaktorů, na které se od březnové havárie v Japonsku vztahovalo moratorium, a jaderná elektrárna Krümmel už svou činnost neobnoví. Dalších šest reaktorů definitivně přestane vyrábět elektrickou energii do roku 2021 a už zmíněná tři nejnovější zařízení nejpozději v roce 2022.

Debatu o uzavření jaderných elektráren v Německu vyvolala březnová havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima, kterou poškodilo zemětřesení a následné tsunami. Japonci dlouho neměli situaci pod kontrolou a radiace je kolem zařízení ještě dnes.

Kancléřka Angela Merkelová po havárii sestavila etický panel, který měl za úkol zhodnotit jaderné elektrárny v Německu. V neděli pak koaliční vláda nad jeho závěry rokovala. Vyloučila přitom také možnost pozdějšího přehodnocení svého rozhodnutí. Někteří politici totiž takovou klauzuli v dohodě požadovali, připomněla agentura Reuters.

Jaderná energie v Německu

- V Německu je v provozu 17 jaderných elektráren, dalších 19 už bylo definitivně odstaveno.

- V loňském roce vyrobily německé jaderné elektrárny 133 012 gigawatthodin elektrické energie. To představovalo asi 27 procent veškeré elektřiny vyprodukované v Německu.

- Rozmach atomové energetiky Německo zažilo po ropných krizích v 70. letech.

- Nedůvěra vůči jaderné energetice mezi německými politiky i veřejností narostla po vážných nehodách jaderných elektráren v americkém Three Mile Island (1979) a ukrajinského Černobylu (1986).

Vlády Helmuta Kohla proto v 80. letech už výstavbu dalších jaderných zdrojů nenavrhly. Poslední německá jaderná elektrárna v Neckarwestheimu byla dokončena v roce 1989.

Zdroj: ČTK

Koalice se mimo jiné dohodla udržovat jeden ze starších reaktorů jako jakousi "studenou rezervu", aby se vyhnula možnosti, že by Německo nemělo v zimě dostatek energie z obnovitelných zdrojů a tuhých paliv.

Rozhodnutí vlády ještě musí schválit parlament. Lídři opozičních sociálních demokratů a Zelení ale byli při nedělním jednání, a politici tak dospěli ke shodě napříč politickým spektrem, podotkla agentura Reuters.

Daň z jaderného paliva zůstane

Středopravá koalice se v neděli také dohodla, že zachová daň z jaderného paliva, kterou loni prosadila. Podle původního plánu měla do roku 2016 do státního rozpočtu každoročně přinášet 2,3 miliardy eur (zhruba 57 miliard Kč). Při definitivním odstavení osmi starších reaktorů to ale bude asi jen 1,3 miliardy eur (31,9 miliardy Kč).

Před březnovým uzavřením sedmi nejstarších reaktorů pokrývaly jaderné elektrárny 23 procent spotřeby elektrické energie v Německu. Šéf české energetické společnosti ČEZ Martin Roman začátkem měsíce v rozhovoru pro list Handelsblatt uvedl, že firma chce s plánovaným odklonem Německa od jaderné energie prodávat Němcům více proudu, připomněla ČTK.

Situace v Německu by se podle ČEZ částečně mohla promítnout i do eventuálního zvýšení cen elektřiny v České republice v příštím roce. Energetický regulační úřad odhaduje, že elektřina hlavně kvůli fotovoltaice podraží domácnostem o 3,6 až 6 procent. Zatím není ale jasné, jakou částkou bude stát kompenzovat zdražování způsobené rozmachem fotovoltaiky (přečtěte si Konec jádra v Německu a fotovoltaika zdraží proud až o šest procent).

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Britská herečka Laila Rouassová v seriálu Holby City
Herečka se v Barceloně schovala do mrazáku, z úkrytu pilně tweetovala

Herečka Laila Rouassová z britského seriálu Holby City se během čtvrtečních teroristických útoků v Barceloně ukryla v mrazáku. Na Twitteru svým fanouškům...  celý článek

Plácneme si? ...takto asi gesto míněno nebylo. Kancléřka Angela Merkelová se...
V září nevolte Merkelovou, apeluje Erdogan na německé Turky

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.