Rozhodnutí německé vlády oznámil ministr životního prostředí Norbert Röttgen po nedělním jednání vládnoucí koalice, které se protáhlo až do pondělních ranních hodin. "Je to definitivní. Posledním datem pro poslední tři jaderné elektrárny je rok 2022," prohlásil podle televize BBC.
Röttgen uvedl, že sedm nejstarších německých reaktorů, na které se od březnové havárie v Japonsku vztahovalo moratorium, a jaderná elektrárna Krümmel už svou činnost neobnoví. Dalších šest reaktorů definitivně přestane vyrábět elektrickou energii do roku 2021 a už zmíněná tři nejnovější zařízení nejpozději v roce 2022.
Debatu o uzavření jaderných elektráren v Německu vyvolala březnová havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima, kterou poškodilo zemětřesení a následné tsunami. Japonci dlouho neměli situaci pod kontrolou a radiace je kolem zařízení ještě dnes.
Kancléřka Angela Merkelová po havárii sestavila etický panel, který měl za úkol zhodnotit jaderné elektrárny v Německu. V neděli pak koaliční vláda nad jeho závěry rokovala. Vyloučila přitom také možnost pozdějšího přehodnocení svého rozhodnutí. Někteří politici totiž takovou klauzuli v dohodě požadovali, připomněla agentura Reuters.
Jaderná energie v Německu- V Německu je v provozu 17 jaderných elektráren, dalších 19 už bylo definitivně odstaveno. - V loňském roce vyrobily německé jaderné elektrárny 133 012 gigawatthodin elektrické energie. To představovalo asi 27 procent veškeré elektřiny vyprodukované v Německu. - Rozmach atomové energetiky Německo zažilo po ropných krizích v 70. letech. - Nedůvěra vůči jaderné energetice mezi německými politiky i veřejností narostla po vážných nehodách jaderných elektráren v americkém Three Mile Island (1979) a ukrajinského Černobylu (1986). Vlády Helmuta Kohla proto v 80. letech už výstavbu dalších jaderných zdrojů nenavrhly. Poslední německá jaderná elektrárna v Neckarwestheimu byla dokončena v roce 1989. Zdroj: ČTK |
Koalice se mimo jiné dohodla udržovat jeden ze starších reaktorů jako jakousi "studenou rezervu", aby se vyhnula možnosti, že by Německo nemělo v zimě dostatek energie z obnovitelných zdrojů a tuhých paliv.
Rozhodnutí vlády ještě musí schválit parlament. Lídři opozičních sociálních demokratů a Zelení ale byli při nedělním jednání, a politici tak dospěli ke shodě napříč politickým spektrem, podotkla agentura Reuters.
Daň z jaderného paliva zůstane
Středopravá koalice se v neděli také dohodla, že zachová daň z jaderného paliva, kterou loni prosadila. Podle původního plánu měla do roku 2016 do státního rozpočtu každoročně přinášet 2,3 miliardy eur (zhruba 57 miliard Kč). Při definitivním odstavení osmi starších reaktorů to ale bude asi jen 1,3 miliardy eur (31,9 miliardy Kč).
Před březnovým uzavřením sedmi nejstarších reaktorů pokrývaly jaderné elektrárny 23 procent spotřeby elektrické energie v Německu. Šéf české energetické společnosti ČEZ Martin Roman začátkem měsíce v rozhovoru pro list Handelsblatt uvedl, že firma chce s plánovaným odklonem Německa od jaderné energie prodávat Němcům více proudu, připomněla ČTK.
Situace v Německu by se podle ČEZ částečně mohla promítnout i do eventuálního zvýšení cen elektřiny v České republice v příštím roce. Energetický regulační úřad odhaduje, že elektřina hlavně kvůli fotovoltaice podraží domácnostem o 3,6 až 6 procent. Zatím není ale jasné, jakou částkou bude stát kompenzovat zdražování způsobené rozmachem fotovoltaiky (přečtěte si Konec jádra v Německu a fotovoltaika zdraží proud až o šest procent).
