Šestatřicetiletý Wohlleben je podle německého státního zastupitelství podezřelý z podpory takzvaného Národněsocialistického podzemí (NSU), jak si Beate Zschäpeová spolu Uwem Böhnhardtem a Uwem Mundlosem říkali (více o případu neonacistů zde).
Kdo je WohllebenPodle německých médií patří Wohlleben k dobře známým postavám v neonacistických kruzích. V letech 1999 až 2008 patřil k širšímu vedení NPD, a v letech 2006 až 2008 byl dokonce zástupcem zemského vedoucího této strany v Durynsku. Do loňska také řídil buňku NPD v tamním městě Jena, odkud trojice údajných vrahů pocházela. |
Vyšetřovatelé viní bývalého činovníka Národně demokratické strany (NPD) z podílu na šesti vraždách a na jednom pokusu o ni. "Obviněný je důvodně podezřelý, že v letech 2001 nebo 2002 obstaral NSU zbraň a munici," uvedlo spolkové státní zastupitelství v Karlsruhe.
"Tuto zbraň a munici měl předat kurýrovi, který je z jeho pověření dodal členům NSU ve Zwickau," doplnili žalobci, podle nichž Wohlleben udržoval s neonacistickým triem kontakty už od 90. let minulého století. Trojici prý pomáhal i finančně.
Wohlleben je už čtvrtým člověkem zadrženým kvůli sérii vražd osmi tureckých přistěhovalců, jednoho Řeka a německé policistky. Ve vazbě sedí kromě Zschäpeové i dva údajní komplicové (o zatčení dalších kompliců čtěte zde).
Zschäpeová mohla donášet policii, která ji kryla
Jeden pro NSU najímal automobily používané poté při vraždách a druhý je podle všeho tvůrcem animovaného videa, v němž se tato skupina k činům doznala. Všichni ale podle dosavadních informací odmítají vypovídat. Böhnhard a Mundlos spáchali 4. listopadu před hrozícím zatčením sebevraždu.
Podle listu Leipziger Volkszeitung existuje důkaz, že Beate Zschäpeová donášela kriminalistům v Durynsku, a byla tak krytá ze strany státu. Policii prý dodávala informace z prostředí extrémní pravice a měla až pět krycích jmen.
Skupině se od roku 1998 dařilo skrývat před německými úřady, což už dříve vyvolalo spekulace o jejím napojení například na kontrarozvědku. Němečtí politici v souvislosti s touto kauzou znovu diskutují o zákazu NPD.
Berlínská vláda se o to už jednou před lety pokusila, v roce 2003 její návrh ale zablokoval ústavní soud. Ministr vnitra Hans-Peter Friedrich také plánuje vytvořit rozsáhlou databázi neonacistů.
