Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Němci zatkli bývalého bachaře z Osvětimi. Jen jsem tam vařil, hájí se

  18:59aktualizováno  18:59
Německá policie zadržela ve Stuttgartu třiadevadesátiletého muže, který byl údajně dozorcem v nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi. Úřady jeho identitu nezveřejnily, ale média naznačují, že jde o Hanse Lipschise, jehož jméno se nedávno objevilo mezi nejhledanějšími zločinci na seznamu Wiesenthalova centra.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Německá prokuratura Bádenska-Wurttenberska prozradila pouze to, že policisté muže zadrželi v jeho domě a nyní je ve vazbě. V koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi-Březince podle ní pracoval od roku 1941 až do jeho osvobození Rudou armádou o čtyři roky později. Je podezřelý z toho, že se podílel na nacistických zvěrstvech a genocidě (převážně) Židů.

Hans Lipschis se narodil v Litvě v roce 1919, o mnoho let později - konkrétně v roce 1943 - mu nacisté udělili status "etnického Němce". Jedenáct let po konci války se přestěhoval do Spojených států, v roce 1983 ho však Američané deportovali kvůli nacistické minulosti do Německa, přiblížil list Welt am Sonntag.

Byl jsem tam kuchařem, tvrdí Lipschis

V posledních letech žil poklidně ve městě Aalen. Nedávno se však ocitl v hledáčku lovců uprchlých nacistů. Jednak je jedním z 50 bývalých dozorců z Osvětimi, kteří stále žijí v Německu a které policie začala letos vyšetřovat v souvislosti se zločiny během války. Kromě toho ho Středisko Simona Wiesenthala nedávno zařadilo na 4. místo v seznamu nejhledanějších nacistických zločinců.

Třiadevadesátiletý muž tvrdí, že se na zvěrstvech v Osvětimi nepodílel. "Lipschis odmítá obvinění a tvrdí, že zvěrstva spáchaná v Osvětimi neviděl, prý jen o nich slyšel," popsal reportér listu Welt am Sonntag Michael Borgstede, jenž Lipschise vyzpovídal. Když se ho zeptal, zda pracoval v Osvětimi, dostalo se mu odpovědi: "Ano, jako kuchař, po celý čas." Německý list nicméně v německých a polských archivech přišel na to, že Lipschis sloužil v jednotkách SS jako strážce tábora.

Jeho zadržení je součástí rozsáhlejší akce, již nedávno zahájila německá prokuratura ve snaze dostat po téměř sedmdesáti letech od konce války před spravedlnost i "menší ryby". Vypátrala a v současné době vyšetřuje rovných 50 dozorců z Osvětimi. Zjišťuje také, zda vzhledem k jejich stáří jsou ještě vůbec schopni stanout před soudem.

Demjanjukův precedens

Cestu jim vydláždil úspěšný soud s někdejším dozorcem z nacistického tábora Sobibor Johnem Demjanjukem, kterého soud v Mnichově shledal v roce 2011 vinným z podílu na vraždě 28 600 Židů a poslal ho na pět let za mříže. Demjanjuk se proti verdiktu odvolal a zemřel o rok později v domově důchodců.

I tak ale jeho případ slouží německým prokurátorům jako precedens. V jeho případě totiž sehrál klíčovou a usvědčující roli pouze identifikační průkaz člena SS v Sobiboru. Čímž padla bariéra, že nelze odsoudit někoho, komu není možné prokázat přímý podíl na zločinech, hlavně kvůli nedostatku svědků.

Demjanjuk byl odsouzen na základě toho, že sloužil na místě, kde se odehrála genocida. A na základě předpokladu, že asistoval při vraždách, jež se tam odehrály v době, kdy tam sloužil (více o tomto precedentu čtěte zde).

"Po desetiletí převažoval výklad práva, že musí být prokázána individuální vina dozorce. Například důkaz, že se podílel na konkrétním zabíjení, že naháněl lidi do plynových komor nebo se podílel na selekci a podobně," přiblížil listu Spiegel Kurt Schrimm z německého Centrálního úřadu pro objasňovaní nacistických zločinců.

"To se změnilo, reinterpretovali jsme právní pozici v případu Demjanjuk a došli k závěru, že spoluvina na zločinu se může vztahovat i na lidi, kteří nebyli přímo zapojeni do zabíjení, nicméně nějakým způsobem k němu přispěli, třeba byli dozorci," dodal šéf vyšetřovatelů.

Centrální úřad pro objasňování nacistických zločinů od svého založení v roce 1958 postavil v předběžném řízení před spravedlnost na téměř sedm a půl tisíce podezřelých.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.