Skupina známá pod zkratkou HNG vznikla v roce 1979 a tvářila se, že poskytuje dobročinnou péči "národním politickým vězňům". Jejím cílem ovšem nebylo pomáhat při návratu kriminálníků do společnosti, ale dostat se k uvězněným neonacistům, upevnit je ve světonázoru a ponoukat k dalším zločinům, říkají německé úřady.
"Už nebylo déle akceptovatelné, že NHG povzbuzovala uvězněné pravicové extremisty v jejich agresivním postoji vůči svobodnému a demokratickému právu," prohlásil německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich. "NHG přispěla k radikalizaci neonacistické scény," dodal.
Středeční rozhodnutí postavit NHG mimo zákon stojí na materiálech, které policisté zabavili během razií loni v září. Policie tehdy prohledala asi třicet domů vůdčích členů, ale i stoupenců organizace. Po vyhodnocení nálezů došly úřady k závěru, že NHG je třeba postavit mimo zákon.
Podle německé kontrarozvědky měla organizace asi 600 členů a byla tak největším aktivním neonacistickým uskupením v Německu. Ministerstvo vnitra přitom odhaduje, že loni se k různým neonacistickým skupinám hlásilo asi 5 600 Němců, což je o zhruba šest set lidí více, než tomu bylo v roce 2009.
V posledních letech Německo postavilo mimo zákon hned několik extremistických skupin. Snaží se tím zabránit nárůstu počtu potenciálně násilných extremistů, kteří jsou proti imigrantům, podotkla agentura Bloomberg.
