Němci začali odškodňovat Čechy a Poláky

Německá nadace vlády a podniků pro odškodnění nuceně nasazených v Berlíně oznámila, že převedla do České republiky a Polska první prostředky. Peníze obdržela i mezinárodní židovská organizace Jewish Claims Conference. Podle fondu činí první splátka do ČR 56 milionů německých marek. Celkem mají desítky tisíc postižených českých občanů obdržet sumu 423 milionů marek (asi 7,5 miliardy Kč).

Polsko obdrželo prozatím 57 milionů a JCC 100 milionů marek.

Německo se rozhoupalo k vyplácení odškodného v květnu
Německý parlament dal pokyn k zahájení výplat před dvěma týdny po mnohaměsíčních sporech kolem právních záruk pro německé firmy vůči hromadným žalobám obětí u americké justice.

Experti německé nadace v minulých dnech navštívili Prahu a Varšavu, kde žádosti o odškodnění. Do Česka a Polska směřují splátky nejdříve, neboť partnerské organizace, kterou je v případě ČR Česko-německý fond budoucnosti, byly podle německého hodnocení na vyplácení připraveny nejlépe. Problémy jsou zatím s přípravou výplat zejména v Rusku.

Německý spolkový sněm schválil zahájení výplat

Spolkový sněm v květnu rozhodl zahájit vyplácení z nadace, do níž měl stát a průmysl složit celkem deset miliard marek. Postiženým 
českým občanům připadne 423 milionů marek (asi 7,5 miliardy Kč). Oprávněni jsou i pozůstalí, jestliže bývalý nuceně nasazený pracovník zemřel po 15. únoru 1999.

Nadace žádá parlament, aby prodloužil lhůty pro žádosti
Předseda nadačního fondu Michael Jansen se koncem května v listu Frankfurter Rundschau přimlouval, aby německý parlament změnil příslušný zákon a prodloužil lhůtu k předkládání žádostí o odškodnění z dosavadního 11. srpna nejméně do konce letošního roku. To by podle něj uvítaly mnohé státy, kam mají prostředky plynout, zejména Ukrajina a Rusko.

Za zpoždění může komunismus ve východní Evropě
Deník Süddeutsche Zeitung v květnu vyjádřil úlevu nad parlamentním pokynem k započetí výplat odškodného, neboť žádná jiná skupina obětí nacismu nemusela tak dlouho čekat.

V německých zákonech se totiž nucené pracovní nasazení nepovažovalo za typické nacistické bezpráví a oběti z východní Evropy byly za studené války vědomě vyjímány z odškodňování pod heslem "ani marku do východního bloku".

Die Welt označil rozhodnutí parlamentu za signál historické odpovědnosti. Pokud by se ale mělo mluvit o tlusté čáře, tu mohou učinit pouze oběti. Rozhodující hlasování se však odehrálo v poloprázdném Spolkového sněmu, což je skandál, poznamenal německý deník.

ROZDĚLENÍ ODŠKODŇOVANÝCH

Ti, kteří prošli koncentračními tábory, mají nárok na 15 tisíc marek - 274 500 korun.

Ti, kteří byli odvlečeni do Německa na nucené práce, mohou získat nejvýše 5000 marek - 91 500 korun.

Z nynějšího Česka bylo v Německu nuceně nasazeno 640 tisíc lidí. Na odškodnění v úhrnné výši 423 milionů marek (asi 7,5 miliardy korun) nyní čeká už jen asi 80 tisíc lidí.