Uprchlíci čekají v německém Schwarzenborn (15. října 2015)

Uprchlíci čekají v německém Schwarzenborn (15. října 2015) | foto: Reuters

Většina migrantů přichází vydělávat na našich dávkách, myslí si Němci

  • 841
Mezi Němci převažuje názor, že většina uprchlíků přichází do Evropské unie z ekonomických pohnutek. Ukázal to průzkum společnosti Ipsos, jehož výsledky ve čtvrtek představil deník Die Welt. Lidé si také myslí, že mezi příchozími se skrývají teroristé, více než dvě pětiny Němců by proto podpořily uzavření hranic.

„Většina uprchlíků, kteří přicházejí do mé země, nejsou ve skutečnosti běženci. Přicházejí z hospodářských důvodů nebo s cílem vydělávat na našich sociálních dávkách.“ S tímto tvrzením v průzkumu souhlasilo 51 procent dotázaných.

EU uznává 51 % žádostí

Státy EU loni uznaly 51 % žádostí o azyl (udělily azyl či jinou formu mezinárodní ochrany). V Německu to bylo 56 %.

Největší podíl úspěšných žadatelů je mezi Syřany, Iráčany a Eritrejci (všichni nad 85 %). Naopak Pákistánci, Nigerijci a Malijci jsou pod 30 %.

Evropa dlouhodobě není příliš úspěšná ve vracení neúspěšných žadatelů - domů se jí daří vracet asi jen 40 % z nich (více zde).

Průměrná míra nezaměstnanosti v EU v roce 2014 byla 10 % u rodilých obyvatel a 15 % u cizinců.

Skutečný podíl úspěšně vyřízených žádostí o azyl - tedy takových, u nichž úřady uznaly, že žadatel žádá důvodně - činil loni v EU 51 % (viz rámeček vlevo).

Dokonce 71 procent dotázaných pak vyjádřilo přesvědčení, že se mezi běženci skrývají teroristé.

Deník Die Welt přitom upozorňuje, že sběr dat pro průzkum se uskutečnil ještě před červencovými atentáty v Nice, ve Würzburgu a v Ansbachu.

Průzkum rovněž ukázal na skepsi Němců k tomu, zda se podaří uprchlíky integrovat do německé společnosti. O tom, že začlenění příchozích skončí úspěšně, je přesvědčeno 38 procent lidí, 51 procent dotázaných v úspěšnou integraci nevěří.

Německá společnost je rozdělená v pohledu na to, zda by se kvůli migrační krizi měly uzavřít hranice. Tento krok by podpořilo 44 procent dotázaných, opačného názoru je 45 procent Němců.

Podle analytiků společnosti Ipsos se bude uprchlická krize dlouhodobě promítat i do politiky.

„Zacházení s žadateli o azyl, tedy připravenost společnosti přijímat je a integrace příchozích do evropské společnosti, trvale ovlivní budoucí politické diskuse. Tato otázka bude patřit i mezi témata nadcházejících voleb do Spolkového sněmu v roce 2017,“ řekl autor průzkumu Robert Grimm.

V Německu z uprchlické krize těží především populistická strana Alternativa pro Německo (AfD), která zatím stojí mimo celostátní parlament, uspěla ale ve volbách do řady zemských sněmů. V celostátním měřítku jí průzkumy slibují podporu kolem deseti procent.

Nová opatření na zvládání migrace i terorismu

Posílení německých bezpečnostních složek, větší důraz na prevenci extremismu a integraci přistěhovalců, ale také přísnější postup vůči pachatelům požaduje německý ministr vnitra Thomas de Maiziére v balíčku opatření, který v Berlíně představil. Patří mezi ně například přísnější postup proti přistěhovalcům, kteří se dopustí trestného činu, nebo trestní postih vyjadřování sympatií pro terorismus.

„Řada lidí má strach před dalšími útoky, to je pochopitelné,“ řekl v narážce na dvojici červencových teroristických útoků de Maiziére, podle něhož na útoky ale Německo neodpoví nenávistí a rozdělením. Německo je podle ministra bezpečnou zemí, i když absolutní bezpečnost nemůže ve svobodné společnosti nikdo garantovat. Je ale nutné pro ni udělat co nejvíc.

Německo podle již dříve schválených plánů posílí do konce tohoto volebního období bezpečnostní složky o 4600 lidí, 3250 z toho připadnou na spolkovou policii. Do roku 2020 dostanou bezpečnostní složky dvě miliardy eur (54 miliard korun) navíc.

Na poli prevence chce de Maiziére, který požaduje také zlepšení celoevropské spolupráce, posílit integraci přistěhovalců, mimo jiné lepší sociální péčí a pomocí těm, kteří trpí traumaty. Třetím pilířem de Maiziérových návrhů je větší tvrdost vůči pachatelům. Navrhuje tak například, aby bojovníci za teroristické organizace, kteří mají více občanství, přišli o to německé.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video