Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Němci věděli o Rostockově minulosti

  9:46aktualizováno  9:46
Německé úřady věděly o minulosti válečného zločince Maxe Rostocka, příslušníka SS, který se podílel na likvidaci Lidic. Jak uvedla před měsícem MF DNES, Rostock, odsouzený v Praze k trestu smrti, dostal v roce 1953 tajně milost od prezidenta Zápotockého. Za to se zavázal, že bude v Německu pracovat pro československou tajnou policii jako špion.

"Po návratu do Spolkové republiky Německo (v roce 1960) byl Rostock vyslýchán v souvislosti s Lidicemi. Jelikož prokázal, že za Lidice byl už jednou trestán československým soudem, nebylo proti němu podruhé zahájeno trestní stíhání," uvedl pracovník archivu v německém Ludwigsburgu, kde jsou uloženy materiály o německých válečných zločincích.

Druhý trestní postih za totéž provinění je v právním státě vyloučen. Není jasné, zda německé úřady, které znaly Rostockovu minulost, věděly i o jeho špionážní činnosti. Historikové poukazují na to, že na navrátilce z vězení v komunistických zemích se v tehdejší západní Evropě často pohlíželo s nedůvěrou.

Komunistické Československo se v době, kdy Rostock podepsal spolupráci s StB, pokusilo záměrně zveřejnit zavádějící informace, které měly jeho podíl na masakru v Lidicích popřít. Z německých archivních dokumentů plyne, že se jim to příliš nepodařilo. Německé úřady věděly nejen o jeho účasti v Lidicích, ale také o jeho výzvědné činnosti proti Maďarsku. "Byl vyslýchán v souvislosti se zpravodajskou činností proti Maďarsku, ale podle dostupných dokladů o jeho vydání po válce nepožádala žádná země kromě Československa," řekl státní zástupce Joachim Riedel z Ústředního úřadu pro objasnění nacistických zločinů v Ludwigsburgu.

Jméno Maxe Rostocka, který zemřel v roce 1986, když mu bylo 74 let, však bylo uvedeno na listině zločinců, kterou po válce vedla organizace Spojených národů. Svazek o Rostockově minulosti, který je uložen v Ludwigsburgu, je poměrně obsáhlý. Podle informací, které zjistil český Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, se Rostock skrýval po válce v Holandsku pod cizím jménem. Tam byl zatčen americkou armádou a předán do francouzské okupační zóny Německa, kde sloužil na konci války. Francouzi jej pak v roce 1950 předali do Československa, kde byl o rok později odsouzen. Není však vyloučeno, že se o Rostockově minulosti ještě objeví nové informace, neboť na případu stále pracují dokumentaristé ÚDV.

"Všechny informace o tom, jak československé úřady přistupovaly k vyrovnávání se s nacismem, soustřeďujeme a publikačně zpracováváme. Chceme, aby to bylo jednou distribuováno do škol a knihoven," řekl náměstek ředitele ÚDV Pavel Bret.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Čapí hnízdo
V kauze Čapí hnízdo čelí obvinění 11 lidí. Babiš je krok od nové imunity

V souvislosti s 50milionovou dotací na farmu Čapí hnízdo obvinila policie celkem 11 lidí. Dosud byla jistá pouze obvinění předsedy ANO Andreje Babiše a...  celý článek

Andrej Babiš líbá marketingového stratéga Marka Prchala na tiskové konferenci...
Volební humor: Okamura jako vekslák nebo Babiš na líbací kameře

Již během volební kampaně zamořila sociální sítě dávka lidové tvořivosti s politickou tematikou. A po volbách je tomu nejinak. Uživatelé sociálních sítí se tak...  celý článek

Sociální demokraté se v sobotu večer při sledování volebních výsledků zamkli v...
ČSSD zažila knock-out, řekl Zimola. Bývalý hejtman může začít stoupat

Po rozpadu krajské koalice se vzdal hejtmanského křesla, vedení strany ho nechalo vyškrtnout z kandidátky pro volby do Sněmovny. Část lídrů ČSSD kvitovala, že...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.