Noční Temelín vyfocený speciální technikou

Noční Temelín vyfocený speciální technikou | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Němci staví sítě. Hrozí, že budou potřebovat elektřinu z Temelína

  • 338
Bavorsko bude možná už brzy potřebovat více elektřiny z Temelína. Varuje před tím německý list Die Welt, podle kterého tomu může zabránit jen rychlé dokončení páteřního vedení proudu ze severu země. S tím se však počítá až na rok 2022, přičemž klíčová elektrárna má ukončit provoz už za dva roky.

Po havárii v japonské jaderné elektrárně ve Fukušimě se Němci rozhodli, že co nejrychleji přejdou na obnovitelné zdroje energie. Jedním z hlavních opěrných bodů nové soustavy mají být i větrné elektrárny, které se nacházejí na severu země. Neustále se ale ukazuje, že plánované odpojení německých jaderných elektráren s sebou přináší značné komplikace.

Právě vysokokapacitní vedení je důležité k tomu, aby se elektřina dostala k velkým spotřebitelům, kteří se nacházejí mimo jiné v Bavorsku. Tam by v roce 2015 měla být odstavena jaderná elektrárna Grafenrheinfeld a její výpadek podle listu Die Welt největší spolková země nedokáže nahradit.

Proud z Česka a z Francie by byl potřeba zvláště ve chvíli, kdyby v Německu dostatečně nefoukalo na větrné elektrárny a slunce dostatečně nesvítilo na solární panely. Pro čelní německé politiky by ovšem bylo těžké vysvětlovat, že situaci zachraňuje jaderná elektřina ze zahraničí.

Energetika je totiž důležitým bodem programu pro květnové volby do europarlamentu, který v pátek představí konzervativní strana CDU kancléřky Angely Merkelové. CDU nyní hovoří o nutnosti většího propojení evropských distribučních sítí. Němečtí Zelení ale v souvislosti s tímto nápadem kriticky říkají, že integrace sítí by měla sloužit obnovitelným zdrojům, nikoliv jádru a uhlí. Jinak řečeno - Zelení by zahraniční "atomový proud" z německých sítí rádi vyloučili úplně.

Pokud se má v Německu energetická revoluce podařit, tak klíčová je již zmiňovaná výstavba vysokokapacitního vedení. Sever a jih země chce Německo podle agentur propojit do roku 2022. V Berlíně byla ve středu představena hlavní část projektu. Celkové náklady na vybudování potřebných sítí mají podle odhadů činit deset miliard eur (275 miliard korun). 

Jak připomněla ČTK, část Němců se však bojí, že vedení bude vytvářet magnetické pole, které bude mít negativní dopad na lidské zdraví. Proto se dá čekat, že proti výstavbě vedení se bude značně protestovat. "Pokud skutečně chceme energetickou transformaci, tak tyto sítě potřebujeme," říká Lex Hartman, šéf jedné ze společností, která je do projektu zapojena.  


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue