Policisté si už pořizují špičkové stroje se skrytými kamerami a doufají, že extrémní zvýšení pokut přinese snížení dopravních nehod.
I když v roce 2007 zemřelo na německých silnicích nejméně osob za posledních 55 let, spolková vláda to považuje ze neúnosné. "4 970 mrtvých je podle našeho názoru pořád hodně. Věřím, že zvýšení pokut v parlamentu prosadíme a snížíme tím výrazně počty dopravních nehod," vysvětluje tiskový mluvčí spolkového ministerstva dopravy Richard Schild. Podle jeho názoru je to v podstatě hotová věc.
V porovnání s osmkrát menším Českem však Němci nedopadli tak špatně. U nás za stejnou dobu zahynulo 1 123 lidí.
Řidičům ohrožujícím životy ostatních se řízení prodraží nejvíc. Jak uvádí deník Die Welt, jízda pod vlivem drog či alkoholu bude stát do budoucna 500 až 1 500 eur místo dosavadních 250 až 750 eur.
Překročení rychlosti v obci o více než 70 kilometrů v hodině připraví řidiče o 680 eur místo dosavadních 425.
Spolková vláda věří, že svým zásahem srazí počet dopravních nehod pod dva miliony. V polovině března navíc zahájila neobvykle masivní kampaň. U německých silnic a dálnic "vystavila" stovky poutačů s černými kříži, úmrtními oznámeními a fotkami kdysi kompletních rodin.
Brémy otevřely ostrou diskusi
Doprava je nyní u našich sousedů v centru dění. Němci se pustili do boje za bezpečnější silnice a města s čistým ovzduším. Každá spolková země jde svou cestou.
Hamburk zavádí podle holandského modelu zóny bez značení a omezuje vjezd do určitých lokalit, v Berlíně přibývají další a další značky, jejichž počet v hlavním městě už dosahuje 250 000.
Brémy se vydaly nejkontroverznější cestou. "Od 9. dubna jsme jako první spolková země zavedli maximální povolenou rychlost na dálnicích 120 kilometrů v hodině," říká pro MF DNES brémský senátor Reinhard Loske, který se o prosazení limitu zasadil.
"Slibujeme si od toho méně mrtvých na silnicích, zlepšení životního prostředí, méně hluku i podporu vývoje aut používajících alternativní pohonné hmoty," vyjmenovává výhody Loske.
Brémy tak svým činem otevřely ostrou diskusi o smyslu omezení rychlosti na dálnicích. "V Brémách existují specifické podmínky. Jejich dálniční síť má 63 kilometrů, je velmi malá a vede většinou městskými částmi. Omezení rychlosti mělo za této situace politickou podporu," tvrdí mluvčí automobilového klubu ADAC Andreas Hölzel.
Podle něj je však pošetilé si myslet, že by mohly Brémy prosadit celonárodní rychlostní limit. Spolkové ministerstvo dopravy jako hlavní rozhodovací instituce je jednoznačně proti.
. Řidiči a trestyKdo poruší pravidla silničního provozu v Německu, zaplatí pokutu a ztratí body, kterých má každý Němec 18. Pokud ztratí všechny, přijde o řidičský průkaz. Účastí na dopravních seminářích, přezkoušeních a pohovorech u dopravních psychologů lze jednou za pět let umazat až čtyři body. Současné pokuty v Německu Za překročení rychlosti o více než 70 km/h ztratí 4 body, zaplatí 425 eur a mohou mu zakázat řízení. Za překročení rychlosti o více než 70 km/h ztratí 4 body, zaplatí pokutu 375 eur a mohou mu zakázat řízení. Pokud má řidič v krvi více než 0,5 promile, zaplatí od 250 do 750 eur, ztratí 4 body a mohou mu zakázat řízení. Pokud předjíždí na nepřehledných místech, zaplatí 125 eur, ztratí 4 body. Za jízdu na červenou zaplatí 50 eur a ztratí 3 body. |
"Takový krok z hlediska bezpečnosti dopravy či ochrany životního prostřední není potřebný. Německé dálnice jsou podle statistik nejbezpečnějšími tepnami v zemi. Navíc údaje okolních států s rychlostním omezením na dálnicích ukazují, že jejich čísla týkající se dopravních nehod jsou mnohonásobně horší než v Německu," tvrdí Richard Schild.
A není sám. "Je to tak. V dopravně velmi vytíženém Horním Bavorsku se odehraje jen 3,7 procenta všech dopravních nehod na dálnicích," potvrzuje šéf pasovské dopravní policie Hans-Joachim Neppl.
Zastánci rychlostního limitu zatím zřejmě nemají šanci. Více než třetina německých dálnic již dnes nějaké omezení má. A kromě toho je to možná i otázka hrdosti a tradice.
"Pokud si odmyslíme ropnou krizi v roce 1973, omezení rychlosti na dálnicích v Německu nikdy neexistovala," uzavírá Karl-Michael Scheufele, mluvčí bavorského ministerstva vnitra.
