Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Němci si připomněli povstání z dob NDR. Minulost Merkelové budí otázky

  21:32aktualizováno  21:32
Vše začalo jako protest dělníků proti zvýšeným pracovním normám. Záhy však přišlo volání po svobodě a demokracii. Právě tak lze shrnout důvody pro nepokoje, které 17. června 1953 zachvátily někdejší NDR. Nyní, po 60 letech, si Německo povstání, jež nakonec rozdrtily sovětské tanky, připomnělo.

Prezident německého ústavního soudu Andreas Vosskuhle (vlevo), kancléřka Angela Merkelová a spolkový prezident Joachim Gauck u památníku obětí povstání 17. června 1953. | foto: Reuters

Akce se uskutečnila v Berlíně u památníku protirežimních bouří a hlavními postavami byli kancléřka Angela Merkelová a prezident Joachim Gauck. Vzpomínalo se mimo jiné na 55 ztracených životů i na to, že z více než milionu účastníků protestů jich tehdy přes 1 500 skončilo na dlouhé roky ve vězení. A vlastně i na to, jak těžce se v roce 1953 v NDR žilo.

"Lidové povstání v NDR tehdejší vládci sice zvládli vojenskou silou potlačit, lidskou touhu po svobodě a přání vzít svůj život do vlastních rukou, to nemohli udusit," prohlásila podle agentur Merkelová. "Povstání ze 17. června 1953 ukazuje, že se touha po svobodě nedá zastavit. Ne v NDR, ne v Budapešti 1956, ne v Praze 1968, ne v Polsku 1981," dodala.

Nevyjasněný pohled na kancléřku i prezidenta

Kancléřku i prezidenta Gaucka fotografové u památníku zachytili s vážným výrazem na tváři. Účast dvou nynějších nejvyšších německých politických představitelů byla vskutku symbolická. Merkelová i Gauck totiž pocházejí z NDR.

Atmosféru lidových bouří však z této dvojice zažil pouze nynější prezident, kterému tehdy bylo 13 let - Merkelová se narodila až v roce 1954. V minulosti povstání Gauck údajně popsal jako "elektrizující zážitek". Rozprášené protesty podle něj alespoň přispěly ke zmírnění třídního boje na školách.

Na příkladu Merkelové a Gaucka lze ukázat, jak stále doba NDR v Německu představuje živé téma. V posledních týdnech se v Německu hojně probírala kancléřčina minulost. Nedávno u sousedů vyšla kniha s názvem První život Angely M., ve které dvojice novinářů Ralf Georg Reuth a Günther Lachmann řeší minulost nynější šéfky vlády z dob NDR. Docházejí mimo jiné k tomu, že Merkelová, vystudovaná fyzička, se jako příslušnice vědecké elity chovala konformně.

Také zdůrazňují, že během svého působení na Akademii věd byla funkcionářkou komunistické mládeže FDJ. Reuth a Lachmann vyzdvihují zejména její údajné působení jako tajemnice FDJ pro agitaci a propagandu. "Což ale dnes popírá," uvedli před časem autoři. Merkelová sama v minulosti prohlásila, že nebyla žádnou odbojářkou, zároveň však neagitovala.

Hodnocení Gaucka ale není o mnoho jednodušší. Někdejší protestantský pastor má pověst bojovníka za lidská práva. Objevily se ale i hlasy, které s tímto nazíráním jinak velice respektovaného Gaucka polemizovaly. Třeba někdejší významný opozičník Hans-Jochen Tschiche loni Gaucka kritizoval s tím, že se na vlně bojovníka za lidská práva jen veze. Gauck se výrazně do boje proti režimu zapojil v období pádu Berlínské zdi. To ale bylo podle Tschicheho již pozdě. Jiní disidenti s takovou interpretací však nesouhlasí.

Měli by se tedy Merkelová s Gauck ukazovat při pietních příležitostech jako byla ta nynější, když pohled na jejich minulost není vyjasněný? Odpověď je ano. O NDR ví totiž své, a proto jim je snad možné věřit, že projevy o svobodě a demokracii pro ně nepředstavují pouhé rétorické cvičení.



Témata: Ústavní soud




Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.