Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Němci se rozhodli otevřít archivy o obětech nacismu

  1:00aktualizováno  1:00
Německo je připraveno zveřejnit obsáhlé archivy Mezinárodní pátrací služby o obětech nacistického režimu pro účely vědeckého výzkumu. Při své návštěvě Spojených států to ve středu oznámila německá ministryně spravedlnosti Brigitte Zypriesová.

Akta obsahují jména obětí Hitlerova režimu. Ilsutrační foto. | foto: Profimedia.cz

Jeden z největších archivů na světě se sídlem v hesenském provinčním městě Bad Arolsen nedaleko Kasselu obsahuje nejméně třicet milionů stran dokumentů o více než 17,5 milionu obětí nacistické diktatury v Německu a v zemích, které s ním za války spolupracovaly.

Akta o obětech koncentračních táborů, gestapa, seznamy deportovaných Židů, cizinců, kteří se v letech 1939-1945 nacházeli na území tehdejší třetí říše, či jména dětí, které byly odděleny za války od rodičů.

Podmínka pro vědce - ochrana osobních dat
Německo se tyto dokumenty léta zdráhalo historikům zpřístupnit s odůvodněním, že by mohlo dojít k porušení práva obětí na ochranu jejich soukromých dat.

Od roku 1996 se kartotéky poprvé otevřely pro malé procento historiků. Ti mohli získat na základě písemné žádosti přístup pouze k určitým informacím neosobního charakteru, například o stavbách koncentračních táborů a podobně. Měli však omezený přístup do osobních karet jednotlivých vězňů táborů, v nichž byly i údaje o předchozích trestech, nemocech, homosexualitě nebo rasové příslušnosti.

"Naše vláda se nyní domnívá, že ochrana dat bude zajištěna ve všech zemích, které budou chtít údaje z archivu využít," ujistila německá ministryně Zypriesová. Spojené státy tento krok Berlína přivítaly, ostatně právě ony naléhaly na zpřístupnění archivu.

"Spojené státy nemohou připustit, aby generace obětí, jež přežily, umíraly v obavách, že jejich osudy upadnou v zapomnění," prohlásil Paul Shapiro, vedoucí výzkumného týmu Muzea holokaustu veWashingtonu.

Mezinárodní pátrací služba byla po druhé světové válce zřízena především proto, aby pomáhala vyhledávat pohřešované nebo zavlečené osoby neněmecké národnosti a znovu spojovat rodiny. Zkoumala zejména osudy vězňů koncentračních táborů, deportovaných Židů a lidí, kteří byli nuceně nasazení pro práci v Německu.

Archiv vypoví i o Češích
"S archivem máme dohodu a od obětí či pozůstalých zplnomocnění, na základě kterých žádáme o vyhledávání osob, dokladů či dalších informací," říká Tomáš Jelínek, český ředitel Česko-německého fondu budoucnosti. Ten od archivu v Bad Arolsenu obdržel tisíce kladných odpovědí na žádosti o pomoc při pátrání.

"Oceňuji, že Německo hodlá ještě více zpřístupnit informace o zločinech, ale musí být přesně stanoveny podmínky, za jakých lze osobní data otevřít historikům. Svoboda bádání nesmí omezovat osobní svobodu, proto se musí najít správný kompromis.
Ochrana osobních dat je totiž klíčová," uvedl Jelínek, podle něhož další zpřístupnění dat přispěje k prohloubení znalostí o fungování nacistického režimu a doplní dosavadní mozaiku.

"Archiv sehrál významnou roli při odškodňování českých obětí nacismu. Snad nejintenzivněji jsme spolupracovali v době odškodňování bývalých nuceně nasazených. Bohužel ne pokaždé bylo pátrání úspěšné," řekl Oldřich Stránský, předseda Sdružení osvobozených politických vězňů.

O tom, zda bude cenný archiv v Hesensku plně k dispozici badatelům, rozhodnou 17. května zástupci jedenácti zemí, které v roce 1955 podepsaly v Bonnu pod záštitou Mezinárodního výboru Červeného kříže dohody o zřízení pátrací služby.

"Na schůzce v Lucemburku by se měly jednohlasně domluvit na příslušném dodatku k dohodám," řekla telefonicky MF DNES Maria Raabeová, mluvčí archivu v Bad Arolsenu.

"Jen o málo pohřešovaných osobách můžete stoprocentně říct, že již nežijí, proto je naprostá ochrana dat nezbytná." Jiné archivy takový problém řeší tím, že jména osob jednoduše začerní.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Fašisté v USA hýří energií, úřady spěšně odstraňují pomníky Konfederace

Pravicoví extremisté ve Spojených státech srší nově nabytým sebevědomím a chystají další akce. Povzbudily je potyčky v Charlottesville a slova Donalda Trumpa,...  celý článek

Denise Morrisonová, šéfka potravinářského gigantu Cambell Soup, byla členkou...
Trump rozpustil své poradní sbory, kvůli jeho výrokům je opouštěli členové

Donald Trump se rozhodl ukončit činnost svých dvou poradních sborů poté, co je začali opouštět šéfové velkých firem. Ty pobouřily komentáře amerického...  celý článek

Chilesaurus, replika kostry dinosaura z roku 2015
Záhada „Frankensteina“ rozluštěna. Dinosaurovi našli místo v rodokmenu

Chilesaurus neboli „Frankenstein“ po dvou letech konečně našel své místo v rodokmenu dinosaurů. Takový je závěr studie britských vědců, kteří neobvykle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.