Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Němci se měli také omluvit...

  16:38aktualizováno  16:38
Brno - Vedení brněnské radnice svým čtvrtečním prohlášením, ve kterém vyjádřilo lítost nad poválečným odsunem Němců, rozdělilo čtenáře na dvě poloviny. Lidé, kteří zavolali na horkou linku MF DNES, buď s vyjádřením radních souhlasili a požadovali, aby se dál pátralo po těch, kteří odsun v Brně organizovali, další čtenáři však byli ostře proti. S vyjádřením lítosti nesouhlasili a argumentovali tím, že se brněnští Němci za své počínání v době války taky nikomu neomluvili.

Podle Františka Horáčka z Brna je prohlášení brněnských radních příliš obecné. "Jde o snahu zalíbit se voličům a nikoho proti sobě nepoštvat. Navíc tam není nic o tom, kdo vlastně za odsun může, vždyť v archivech jsou zaznamenány konkrétní jména lidí, kteří odsun organizovali," řekl. "Jsem pro omluvu," dodal Karel Boháč z Brna.

Karel Janík z Klentnice na Mikulovsku míní, že jde o záležitosti, které by si mezi sebou měla vyříkat generace, jež druhou světovou válku i odsun zažila. "Tím, že o odsunu mlčíme, si ale nejvíc škodíme sami sobě, omluvit je především v našem zájmu," tvrdí Janík.

"Chtěl bych vyjádřit obdiv k těm lidem, jak text formulovali," říká k textu prohlášení Milan Holič z Brna. Líbí se mu, že kromě odsunutých Němců byli zmíněni i ostatní obyvatelé Brna, kteří utrpěli za války újmu. "Lítost totiž nesmí být jednostranná a nikdy nemůže být ani dostatečná," řekl Holič.

V současné době se totiž podle něj vede příliš jednostranná kampaň, která zamlžuje jiné dějinné události. "To není dobré," tvrdí. Dnes už podle něj mnoho dětí ani neví, kdo způsobil druhou světovou válku. "Proti Němcům přitom nic nemám," upozornil Holič.

Ivan Sommer z Brna však míní, že radní lítost vyjadřovat neměli a odsun Němců byl spravedlivý akt. "Vlastně se domnívám, že takzvaný divoký odsun byl jen velice mírnou reakcí na chování nacistů v Brně v posledních dnech před jejich porážkou. Po deseti letech vyšetřování se neprokázalo nic závažného, co by opravňovalo předhazovat občanům města Brna nějakou kolektivní vinu za násilí. Odchod německy mluvících obyvatel Brna se mi jeví proto jako preventivní humánní akt," tvrdí Ivan Sommer.

S tím souhlasí také Radoň Mittner nebo Alice Mojžíšková z Brna. "Sudetští Němci se také nikomu neomlouvali za to, co tu způsobili," uvedl Mittner. "Určitě bych se nikomu neomlouval," dodal Rostislav Švárný z Brna.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vánoční strom Na Staroměstském náměstí je už ozdobený (25.11.2015).
Pražský vánoční strom roste u Berounky, upozornil na něj tipař

Vánoční strom, který letos ozdobí tradiční adventní trhy na pražském Staroměstském náměstí, roste u Berounky na Křivoklátsku. Tip na zhruba 24 metrů vysoký...  celý článek

(ilustrační snímek)
Z kandidátek do sněmovních voleb bylo vyřazeno nejméně deset jmen

Z kandidátek do sněmovních voleb bylo dodatečně vyřazeno nejméně deset jmen. Tři kandidáti byli podle dostupných informací vyškrtnuti ve středních Čechách,...  celý článek

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla v zámecké kapli Zjevení Páně...
Cenný Brandlův obraz z kaple patří Smiřicím, ne farnosti, rozhodl soud

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla, který byl v českých zemích jedním z hlavních představitelů vrcholného baroka, bude i nadále patřit městu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.