Je nicméně jisté, že Američané skutečně počet svých vojáků v Německu – a tedy i v celé Evropě – omezí. List Financial Times s odvoláním na dobře informované zdroje napsal, že odejde dokonce celá třetina. To Washington oficiálně popřel s tím, že o ničem se dosud definitivně nerozhodlo.
Přesné číslo tedy zřejmě není známo, ale americký ministr zahraničí Colin Powell už v lednu oznámil, že Spojené státy budou mít v Evropě méně vojáků i méně základen. To se týká na prvním místě právě Německa, které hostí 80 tisíc příslušníků ozbrojených sil USA.
Není to trest, ale reforma
Donedávna převažoval názor, že Washington hodlá Němce vytrestat za jejich odmítavý postoj k loňské válce v Iráku. Nyní se už ale takto příliš neuvažuje. Pravým důvodem je to, že Spojené státy chystají celkovou reformu ozbrojených sil a chtějí posílat vojáky zvláště do krizových oblastí – nyní Iráku a Afghánistánu.
Powell mluví o přeskupení sil, které Američané udržují po celém světě. O svých představách budou zástupci USA diskutovat s ostatními představiteli zemí NATO na současném jednání ministrů obrany v Mnichově.
Americký ministr obrany Donald Rumsfeld vysvětlil svoji představu o reformě v komentáři v listu Wall Street Journal. Nejde o to mít co největší počet vojáků, zdůraznil Rumsfeld a poukázal na skutečnost, že současný počet 2,6 milionu příslušníků ozbrojených sil, z nichž 1,4 milionu je aktivováno, vůbec není nízký. Hlavním cílem je, aby jednotky byly podstatně flexibilnější. Malé brigády se v budoucnu mají mnohem rychleji přemisťovat na místo určení.
Reforma souvisí se snahou držet pod kontrolou americký rozpočtový schodek. Výdaje na ozbrojené síly sice rostou, ale ministerstvo obrany chce dokázat, že peníze vynaloží efektivně.
Zklamání pro východní Evropu
Nová Rumsfeldova koncepce asi přinese zklamání Rumunsku, Bulharsku či Polsku – tedy zemím, které si dělaly velké naděje, že na jejich území Američané vybudují nové velké základny. Východní Evropa má ve strategických koncepcích Washingtonu stále důležité místo, ale nyní se počítá spíše s tím, že Spojené státy tam budou vysílat své vojáky na cvičení a do menších základen, kde budou působit dočasně.
O Česku Američané v souvislosti s budováním nových základen příliš neuvažovali, takže naděje některých českých analytiků (např. Petr Robejšek), že by bylo možné Spojené státy pro něco podobného získat, jsou nyní ještě menší než dříve.
Nynější představy o rozmístění amerických sil v zahraničí mimo jiné umožňují Washingtonu ujišťovat Rusy, že jim nehrozí žádné nebezpečí. Moskva totiž vyjádřila obavy z přesunu vojáků USA v Evropě dále na východ.
„Nechceme přemisťovat blíže k Rusku základny toho typu, které známe z období studené války,“ zdůrazňoval před několika dny v ruské metropoli Colin Powell.
