"Zastupitelstvo města Pirna vzneslo oficiálně námitky a vyjádřilo negativní postoj vůči projektu," napsal německý deník Freie Presse.
Větrný park u MoldavyPlocha pro výstavbu větrné elektrárny na Moldavě bude mít více než 100 hektarů. Pozemky určené pro výstavbu vlastní mimo jiné čtyři soukromé osoby, tři firmy (spřízněné s obcí a firmou EP Renewables) a sama obec. Předsedou představenstva EP Renewables je podnikatel Daniel Křetínský, mimo jiné majitel fotbalového klubu Sparta Praha. EP Renewables spadá pod Energetický a průmyslový holding, který se stává jedním z klíčových hráčů na českém trhu s energiemi. |
Pirna je centrem zemského okresu Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory, jehož obyvatelé žijící u českých hranic by měli elektrárny takřka před domem. Politikům z Pirny se nelíbí, že gigantické, více než 150 metrů vysoké větrníky by hrubě narušily krajinný ráz Krušných hor a obávají se hluku.
Vedle Pirny vyjádřil s projektem větrných elektráren na Moldavě nesouhlas i Freiberg, hlavní město dalšího dotčeného zemského okresu Střední Sasko.
"Nejdůležitější je vyjádřit odpor k tomu, že se mají stavět elektrárny na takovém území," sdělil Michael Eilenberger, předseda sdružení Gegenwind z příhraniční obce Holzhau, která spadá pod Freiberg.
Elektrárny mají stát v chráněné a cenné oblasti Natura 2000. Lidé z Moldavy už proti nim sepsali petici, uspořádali demonstraci a podali námitky proti územnímu plánu obce, který s elektrárnami počítá.
Ministerstvo požaduje doplnit studii
"Vítáme každou podporu, věřím, že při rozhodování českých úřadů o elektrárnách to bude mít svou váhu," řekla ke stanovisku saských měst Ivana Ježková ze sdružení Přátelé zeleného údolí Muldy, které odpůrce elektráren u Moldavy spojuje.
S větrnými elektrárnami u Moldavy zcela nesouzní ani české ministerstvo životního prostředí. Resort čerstvě nařídil doplnit ve dvanácti bodech studii EIA posuzující vliv větrníků na životní prostředí.
"Dopracovaná dokumentace musí zohlednit a vypořádat veškeré relevantní připomínky a požadavky," stojí ve stanovisku ministerstva.
K případnému povolení staveb tak vede ještě dlouhá cesta. Moldava však už od investora za souhlas s projektem inkasovala slušné peníze. V roce 2008 dostala za podpis smlouvy 2,5 milionu korun, za nedávno podepsaný dodatek ke smlouvě přišlo obci na účet dalších 1,5 milionu korun.
Firma si pojistila spolupráci s vedením obce i tím, že mu přispěje 225 tisíc korun na vypracování územního plánu. Ten by mělo zastupitelstvo schvalovat v průběhu několika příštích měsíců.
