Kdo bude chtít v Německu dostat první povolení k držení zbraně před 25. rokem věku, bude muset zároveň předložit lékařské nebo psychologické osvědčení, že je k tomu duševně způsobilý.
Spolkový sněm už shodou okolností zákon zpřísňoval právě 26. dubna, kdy se erfurtský masakr odehrál. Po tragické události se rozbouřila debata volající po dalších restrikcích.
Novela zvrátila například rozhodnutí umožnit střelbu ve střeleckých oddílech už od deseti roků. Přístup k tomuto sportu tak budou mít všeobecně děti až od 12 let. Jen mimořádně nadaní jedinci by mohli mít výjimku.
Mladiství majitelé loveckého osvědčení zároveň nedostanou povolení získat střelné zbraně a příslušnou munici. Držení zbraně a střelba z ní bude omezena jen na dobu trvání honu nebo výcviku.
Vyloučený student Steinhaüser zabil ve škole z nenávisti vůči pedagogům především své bývalé učitele. Na útok se delší dobu připravoval a jako člen místního střeleckého klubu měl oprávnění držet zbraně.
Ze zhruba deset milionů legálně držených zbraní v Německu je asi jedna třetina v rukách 1,6 milionu sportovních střelců. Podle odhadů policejních odborů jsou však mezi lidmi další miliony nelegálně držených zbraní.
Německá vláda také zvažuje opatření, jak omezit zobrazování násilí v televizích a na internetu a debatuje o tom s představiteli médií. Násilí v nich se kritizuje jako další významná příčina erfurtského masakru, protože mladý vrah byl mimo jiné vášnivým příznivcem krvavých počítačových her.
Televize mimo jiné chtějí vysílat osvětové spoty, ale brání se tomu, aby jim byl přistrčen "černý Petr" značné spoluodpovědnosti za krvavé incidenty.
 Tisíce lidí se shromáždily v německém Erfurtu, aby uctily památku obětí nedávného masakru, při němž na zdejším Gutenbergově gymnáziu zastřelil bývalý student Robert Steinhäuser šestnáct lidí a sebe, 3. května 2002 |
