Auto, ve kterém policie objevila tělo zavražděného Hanse Martina Schleyera. Za jeho únos a smrt dostal Wisniewski doživotí

Auto, ve kterém policie objevila tělo zavražděného Hanse Martina Schleyera. Za jeho únos a smrt dostal Wisniewski doživotí | foto: Profimedia.cz

Němci odhalili vražednou „fúrii“ z RAF

  • 9
Politické vraždy levicových Frakcí Rudé armády (RAF) vzrušovaly Německo především v 70. letech. Ani po 30 letech není jisté, kdo za nimi stál. Spiegel nyní přinesl čerstvé informace o jedné z vražd, na scénu se dostal i nový pachatel. Žije na svobodě a pobírá sociální dávky.

Nové informace o vraždě generálního prokurátora Siegfrieda Bubacka poskytl bývalý člen RAF Peter-Jürgen Boock. V rozhovoru pro Spiegel naznačil, že Bubacka v dubnu 1977 zavraždil Stefan Wisniewski zvaný "fúrie".

Dosud se předpokládalo, že za smrtí jedné z 35 obětí stojí trio Günter Sonnenberg, Knut Folkerts a Christian Klar. Sonnenberg s Folkertsem měli zastřelit v autě sedícího Bubacka z projíždějícího motocyklu, Klar na ně měl čekat poblíž v zaparkovaném autě.

Všichni tři muži dostali později trest doživotí, ale Folkerts se Sonnenbergem jsou už na svobodě. Klar ve vězení dosud zůstává a názory na jeho podmínečné propuštění jsou rozporné. Prezident Horst Köhler nyní zvažuje milost, zemský soud v Karlsruhe zase rozhodl o zmírnění trestu, které by umožnilo vycházky mimo zdi vězení.

Nové informace zamíchaly kartami
Z trojice vypadl Folkerts a místo něj přibyl Wisniewski. Případ je o to pikantnější, že Úřad na ochranu ústavy a Spolkový kriminální úřad měly podle Spiegelu o Wisniewského podílu na vraždě informace. List ale tvrdí, že je nepředaly justici.

Případ nově objeveného vraha vyvolal v Německu zájem médií. Kancléřka Angela Merkelová sice varovala před unáhlenými závěry, ale požádala o okamžité objasnění případu. Odsouhlasila postup ministra vnitra Wolfganga Schäubleho, který nařídil prošetření všech nových informací.

Obnovené vyšetřování podporuje i šéf CSU Edmund Stoiber. Odmítá ale pochybení úřadů. "Všichni teroristé, o které zde jde, jsou vrazi, anebo se na vraždách podíleli. Dosud nic nevysvětlili a zachovávají mlčení," tvrdí.

Vězení na stará kolena?
Nad 54letým Wisniewským se tak možná stahují mraky. Pokud by se podezření ukázalo jako zdůvodněné, musel by před soud, kde by se zodpovídal z vraždy.

Nejde přitom o žádného beránka - v roce 1977 se podílel na únosu a popravě prezidenta Svazu zaměstnavatelů a bývalého důstojníka SS a NSDAP Hannse Martina Schleyera.

Z druhé generace členů RAF patřil k nejtvrdším a vysloužil si přízvisko "fúrie". "Žádný intelektuál. Nikdy nebyl na univerzitě. Ale odvážný člověk," říká o něm specialista na Frakce Rudé armády Butz Peters.

V roce 1982 ale sklapla past a soud Wisniewskému nadělil doživotí. "Rozsudek mě nezajímá!" holedbal se terorista. Za mřížemi vydržel jen sedmnáct let.

Terorista pobírá dávky
Düsseldorfský soud ho podmínečně propustil poté, co se distancoval od své bojovné minulosti. "Je třeba říct, že ozbrojený boj, tak jak probíhal, není možný," připustil v rozhovoru pro Tageszeitung.

Wisniewskému, který nyní pobírá dávky podle sociální reformy Hartz IV, by se znovu do vězení už určitě nechtělo.

Co je RAF?

Teroristická skupina Frakce Rudé armády vyrostla ze studentských bouří 60. let. Levicově orientovaná organizace kritizovala zejména kapitalismus, korporátní média, imperialismus a úřady obsazené bývalými nacisty.

První generace revolucionářů se zformovala kolem Alexe Baadera a Ulrike Meinhofové. Útočili na americké vojenské základny, německé policejní stanice a objekty patřící k mediálnímu impériu Axela Springera. Akce financovali z vykradených bank. Policie zatkla skupinu v roce 1972.

Druhá generace RAF se zrodila v druhé polovině 70. let a zodpovídá za tzv. "německý podzim" v roce 1977. Za oběť útokům tehdy padli Hanns Peter Schleyer, Siegfried Buback a ředitel Dresdner Bank Jürgen Ponto. I členové druhé generace skončili za mřížemi, ale většina z nich je už na svobodě. Soud naposled propustil v březnu Brigitte Monhauptovou a v celách už zůstávají jen Christian Klar, Eva Hauleová a Birgit Hogefeldová.

RAF provedly sérii atentátů i v 80. a 90. letech. Ještě v roce 1991 zavraždily Detleva Karstena Rohweddera, který zodpovídal za privatizaci východoněmecké ekonomiky. Zatím poslední akce skupiny přišla o dva roky později: bomba ve vězení ve Weiterstadtu nikoho nezranila, ale způsobila škodu za padesát milionů eur.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video