Nizozemská justice odsoudila Boereho v roce 1949 za zabití tří Nizozemců k smrti, později mu byl trest změněn na doživotí. Německo ho ale nikdy nevydalo.
Boereho právník Gordon Christiansen agentuře AP řekl, že soud v Aachen kvůli špatnému zdravotním stavu stavu jeho klienta proces nezahájí. Mluvčí soudu Georg Winkel a žalobce Ulrich Maass z dortmundského státního zastupitelství odmítli verdikt soudu komentovat.
Maass proti 86letému Boeremu podal žalobu loni v dubnu.
Boere se k jednotkám Waffen SS přihlásil dobrovolně v roce 1940 jako osmnáctiletý mladík. V roce 1944 se zúčastnil akce s krycím názvem Silbertanne (Stříbrná jedle), která měla rozprášit odbojářské hnutí. Při čistce bylo zabito celkem 54 Nizozemců a sám Boere zastřelil tři muže. K činu se později v americkém zajetí přiznal.
Trestu se ale vyhnul, protože se mu podařilo uprchnout do Německa. Německé soudy Boereho vinu rovněž uznaly, ale tamní státní zastupitelství případ v 80. letech zastavilo.
Činy prý byly spáchány jako součást právně přípustných odvetných opatření na okupovaných územích, a navíc Boere plnil rozkaz. Němci tehdy muže, který pochází ze smíšené německo-nizozemské rodiny, odmítli vydat do jeho původní vlasti s odůvodněním, že Německo své státní příslušníky nevydává.
