Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Němci našli důkaz, že NDR nařídila střílet do uprchlíků

  13:50aktualizováno  13:50
Komunistické vedení zaniklé Německé demokratické republiky vždy tvrdilo, že neexistoval rozkaz střílet na lidi, kteří prchali přes zeď mezi Západním Berlínem a východním Německem. Až teď se podařilo najít dokument někdejší východoněmecké tajné policie Stasi, který dokazuje opak.

V pondělí si Německo připomene 46. výročí postavení zdi mezi východní a západní části Berlína. | foto: Profimedia.cz

"Neváhejte s použitím zbraně, a to ani tehdy, když se překonání hranic dopustí ženy a děti, což je u zrádců častý případ," uvádí se ve služebním pokynu z 1. října 1973.

Rozkaz byl určen pro speciální jednotku tajné služby v polabském obvodu Magdeburk. Její příslušníci skrytě působili mezi řadovými členy pohraniční stráže. Konkrétně měl bránit útěku východoněmeckých vojáků přes přísně střežené hranice do západního Německa.

Speciální jednotka existovala v letech 1968 až 1985 a podléhala obávanému ministerstvu státní bezpečnosti NDR známému zkráceně jako Stasi. Jejím velitelem byl generálporučík Karl Kleinjung.

Dokument mimořádného významu
"Žádný rozkaz ke střelbě neexistoval," opakovaně tvrdili čelní představitelé NDR, z nichž někteří po sjednocení Německa stanuli před soudy. Dosud byly známy pouze pokyny pohraničních vojsk, které hovořily o použití zbraně jako o "posledním prostředku".

"Dokument má mimořádný historický význam," soudí Jörg Stoye, který v Magdeburku vede odbočku vládního úřadu dokumentujícího působení Stasi.

Zdroj, který rozkaz vydal, však z materiálu nelze rozpoznat. "Je důležitý proto, že tehdejší politici rozkaz ke střelbě vždy popírali. Zkoumání minulosti zdaleka neskončilo," říká ředitelka úřadu v Berlíně Marianne Birthlerová.

Dokument byl nalezen ve složce jednoho poddůstojníka, který sloužil u pohraniční stráže v letech 1971-74. Jeho úkolem bylo bránit zběhnutí vojáků do západního Německa. Podle materiálu se jen v těchto letech podařil útěk 144 vojákům. Za celou dobu existence zdi jich údajně prchlo kolem 2800.

Výročí berlínské zdi
V pondělí si Německo připomene 46. výročí postavení zdi mezi východní a západní části Berlína. Třináctého srpna 1961 skončila možnost volně přecházet hranici uvnitř velkoměsta. Zeď padla 9. listopadu 1989, kdy se už rozpadaly komunistické režimy na východě Evropy.

Do dneška není jasné, kolik lidí na někdejší hranici mezi německými státy přišlo o život. Nezávislé iniciativy hovoří až o 1200 obětech, prokuratura registruje 270 prokázaných případů. U samotné berlínské zdi zahynulo 133 uprchlíků.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Japonci přišli k předčasným volbám, které vyhlásil premir Šinzó Abe (22. října...
Předčasné volby v Japonsku komplikuje tajfun Lan. Lidé přesto chodí k urnám

Japonci se po ránu místního času vypravili do volebních místností, aby hlasovali v předčasných volbách. Vyhlásil je premiér Šinzó Abe po sérii skandálů své...  celý článek

Neznámý pachatel s nožem zaútočil Mnichově, několik lidí zranil (21.10.2017)
Psychicky narušený Němec v Mnichově zaútočil nožem na lidi, osm jich zranil

Třiatřicetiletý Němec v sobotu ráno zaútočil v Mnichově nožem na lidi, osm jich zranil. Policie ho kolem poledne dopadla. Šlo o obyvatele bavorské metropole,...  celý článek

V centru severoněmeckého města zranili divočáci čtyři lidi
VIDEO: Do německého města vtrhli divočáci, řádili v bance i obchodě

Čtyři zraněné si vyžádaly útoky dvou divokých prasat, která v pátek pronikla do centra města Heide na severu Německa. Jeden z kanců dokonce vnikl i do místní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.