Vztahy Ruska s Pobaltím se podle Ivanova neřídí pouze bezpečnostními aspekty, ale také právě lidskými právy. Rusové již dříve prohlašovali, že z tohoto pohledu dokonce vidí v rozšiřování aliance jistou naději, byť ho jinak příliš nevítají.
Pozorovatelé se domnívají, že ruská hra s "kartou lidských práv" má svůj logický důvod. Moskevští politici potřebují občanům zdůvodnit, proč proti rozšiřování aliance o Pobaltí neprotestují, když ho v minulosti odmítali.
Argument, že by přijetí nových členů do NATO mohlo pomoci Rusům žijícím v Estonsku, Lotyšsku či Litvě, dovoluje Moskvě přizpůsobit své postoje měnící se situaci. Argument, že Moskva chce společně s aliancí čelit společným hrozbám, nemusí být pro mnohé Rusky tak atraktivní, neboť NATO nadále považují především za protivníka.
S kartou lidských práv ovšem hraje i druhá strana v Radě NATO-Rusko, tedy členské země aliance. Není pochyb o tom, že řada z nich má pochybnosti o ruském postupu v Čečensku. Je ovšem věcí politické úvahy, kdo tyto pochybnosti více či méně ventiluje na veřejnosti.
Zemím aliance jde především o to, aby neztratily spojence v boji proti terorismu či politické a ekonomické nestabilitě. Není tedy překvapivé, že podle kuloárových informací na jednání NATO-Rusko prosazoval lepší spolupráci s Moskvou především americký ministr zahraničí Colin Powell. Nejkritičtější postoj k ruskému postupu v Čečensku naopak překvapivě zaujali Němci.
22. listopadu 2002 11:45
